Jan Milíč z Kroměříže kritizoval rozmařilost a hrabivost církevních hodnostářů. Za své plamenné projevy byl obviněn z kacířství
První písemná zmínka o Milíčovi z Kroměříže pochází z roku 1358, kdy působil v kanceláři císaře Karla IV. Postupně získával stále významnější církevní posty, byl například kanovníkem pražské katedrály a strážcem tamního hrobu svatého Václava.
Roku 1363 však nastal v jeho životě zásadní obrat. Vzdal se všech světských i církevních funkcí a svůj majetek rozdal chudým. Oblékl žíněné roucho a rozhodl se být prostým knězem.
Místo pro svá kázání našel v kostele svatého Mikuláše na Malé straně, a protože promlouval k lidem česky, stal se brzy velmi populárním. Kritizoval rozmařilost a hrabivost církevních hodnostářů a soustředil se na pomoc lidem, kteří ztráceli víru.
V místě bývalého hampejzu zbudoval útulek pro padlé ženy, které se snažil přivést k nápravě a pokání. Ve svých plamenných kázáních také opakovaně varoval před příchodem antikrista.
Svými aktivitami si Jan Milíč z Kroměříže vysloužil obvinění z kacířství, které se však nikdy nepotvrdilo. V jeho kritice církve můžeme najít zárodek budoucího husitství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.