Jan Želivský byl až příliš horkokrevný kazatel a radikál. Vedl zfanatizovaný dav k první pražské defenestraci
Idealista, který toužil po rovnosti všech lidí a charismatický řečník, při jehož kázáních prý ženy omdlévaly. O jeho rodišti ani mládí se neví nic.
Pravděpodobně býval premonstrátským mnichem v klášteře v Želivi, odtud tedy jeho jméno Jan Želivský. Doložené je až jeho působení v pražském kostele svatého Štěpána v období po smrti Jana Husa.
Jan Želivský byl plamenným kazatelem husitského hnutí a byl to on, kdo vedl zfanatizovaný dav k první pražské defenestraci. V době, kdy Husité ovládali podstatnou část českých zemí, se Jan Želivský stal téměř neomezeným vládcem Prahy, kde pod heslem potírání světských nepravostí zavedl radikální režim: zakázal hazard i provoz nevěstinců, ženy nesměly nosit šperky a zpívat se směly jen náboženské písně.
Jan Želivský byl až příliš horkokrevný a umírněným Husitům začal být trnem v oku. Když získali Prahu do svých rukou, vlákali ho pod falešnou záminkou do Staroměstské radnice, kde ho 9. března 1422 popravili. Osud kazatele Jana Želivského je tak potvrzením známého výroku, že revoluce požírá své vlastní děti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
