Jezerní slať na Šumavě je krásná za každého počasí. I v zimě pod sněhem

15. leden 2016
Česko – země neznámá

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými „nej“. Je nejvýše položenou obcí u nás, na jejím katastru pramení nejdelší řeka v republice Vltava a má také unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové. A hlavně leží na sever od obce Jezerní slať, nejstudenější místo v Česku.

Průměrná roční teplota na Jezerní slati jsou pouhé 2 stupně, což je o poznání méně, než celorepublikový průměr, který kolísá mezi 5,5 a 9 stupni. Český mínusový teplotní rekord sice padl v roce 1929 o osmdesát kilometrů dál, v jihočeských Litvínovicích, kde naměřili 42,2 stupně pod nulou, ale Jezerní slať svým rekordem z roku 1987 -41,6°C „šlape“ Litvínovicím na paty.

Ledových dnů, tedy dnů, kdy teplota nevystoupá nad nulu, napočítají na Jezerní slati průměrně 55 do roka, dnů mrazových, kdy alespoň na chvíli klesne rtuť teploměru do záporných hodnot, bývá dokonce 224.

Čtěte také

V posledních letech, kdy se znatelně otepluje, tak může být zimní výlet na Jezerní slať svým způsobem sázkou na jistotu, že se alespoň na chvíli ocitnete v zasněžené krajině jak z turistické pohlednice. Kolem slati vede navíc frekventovaná běžkařská Šumavská magistrála, která končí až u pramenů Vltavy.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.