Jičínská židovská škola prošla rekonstrukcí. Nabízí expozici o židovských autorech

22. leden 2016
Česko – země neznámá

Dům s číslem popisným 100 v jičínské Židovské ulici je rozsáhlý objekt, který v někdejším židovském ghettu vystavěl v roce 1842 Salomon Fried. Později budovu zakoupila Izraelská náboženská obec v Jičíně a zřídila v ní židovskou školu. Dnes je ale přístupná veřejnosti a seznamuje návštěvníky s významnými literáty.

První zmínky o Židech v Jičíně sahají až do poloviny 14. století. Tehdy šlo o pár rodin obchodníků. V 17. století už se udává 10 židovských rodin a největší boom zažila jičínská židovská komunita po zrovnoprávnění náboženství a na přelomu 19. a 20. století, kdy zde žilo asi 400 osob. Během krize ve 30. letech 20. století se Židé stěhovali do větších měst a před válkou jich v Jičíně zbyla necelá stovka. Po druhé světové válce se jich zpátky vrátilo pouze šest.

Budovu bývalé židovské školy navrhl místní stavitel Josef Oppolzer, který je mimo jiné autorem přestavby Valdštějnské brány. K nejzajímavějším architektonickým prvkům stavby patří točité schodiště mezi podlažími s podpěrnými sloupy nebo původní „tapetová“ výmalba.

Expozice pro veřejnost

V roce 2006 získala dům od města Federace židovských obcí v ČR. Po dokončení rekonstrukce se v něm v červnu 2014 otevřela stálá expozice Židovští spisovatelé, dramatici a kritici, dále návštěvnické centrum zaměřené na židovské památky v regionu, výstavní a přednáškový sál.

Expozice o česky píšících židovských autorech

Bývalá židovská škola dnes seznamuje návštěvníky s vlivem židovských autorů, spisovatelů a kritiků na nejrůznější umělecké oblasti. Mezi nejvýznamnější patří jičínský rodák Karl Kraus, jeho dobovou pracovnu autoři expozice „opsali“ podle reálné pracovny autora ve Vídni.

V prvním patře budovy se připomínají další osobnosti meziválečné generace židovských literátů či kritiků, k nimž patří Franz Kafka, Max Brod nebo Ernst Pollak, který se také narodil v Jičíně.

V posledním poschodí objeví návštěvník i dobovou novinářskou redakci jako připomínku další významné oblasti, v níž vynikli židovští autoři. Namátkou Ota Pavel nebo Pavel Tigrid. Bývalá škola spolu s přilehlou synagogou a dalšími pěti židovskými domy v Židovské ulici představuje dochovaný komplex židovského osídlení v jádru města od 17. století.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.