Josef Fousek: Píseň Až mě andělé zachránila moje žena

Josef Fousek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Fousek

Spisovatel, textař a hudebník Josef Fousek oslavil vloni osmdesáté narozeniny a byl to podle něho další krásný rok. V průběhu svého života byl Josef často nemocný, prožil mnoho škobrtnutí i pádů, ale nikdy nebrečel a stále kráčí dál, s úsměvem na rtech i v duši.

Shodou okolností Josef Fousek zakopl na chodníku, když šel do na rozhovor s Xaverem. Naštěstí ho zachytila jedna ze dvou kolemjdoucích mladých dívek, která mu řekla: „Starý muži, musíte dávat pozor, byla by vás škoda.“ „Řekl jsem jí: ‚To víte, já už jsem pradědeček‘. A druhá dívka odvětila: ‚No to jsme právě poznaly,‘“ popisuje Josef, s humorem sobě vlastním, malou nehodu.

Josef Fousek ale přiznává, že i jemu bylo v životě mnohokrát smutno a těžko. Naštěstí už v osmnácti letech poznal svoji manželku a jsou spolu krásných padesát osm let. Žena je mu rádcem i oporou v těžkých chvílích a je také prvním kritikem jeho knih: „Moje žena a syn mi vždy říkají pravdu a jsem moc rád, že už ji umím přijímat. Já nechci ani v životě ani v textech urážet lidi a používat laciné narážky. Víte, mnozí lidé u nás zůstali čistými jen proto, že se nestačili umazat,“ říká Fousek, který je autorem už třiatřiceti knih. A na tu nejnovější, která vyjde letos, už se moc těší. Kniha má dost příhodný název, bude se jmenovat Pusa na špacír.

Až mě andělé zavolají k sobě

Manželka Josefa Fouska mimo jiné zachránila i text písně Až mě andělé, která je asi Josefovým největším hitem. V roce 1981 se Fousek léčil v plicním sanatoriu v Tatrách. Bylo mu tam hodně těžko a při jedné osamělé procházce své pocity převtělil do textu písně, kterou poslal své ženě. Tu tenkrát hodně vyděsil, píseň jí přišla moc smutná, dokonce ji obrečela, ale naštěstí si text schovala. Na píseň si Fousek vzpomněl až po hodně dlouhé době, kdy rehabilitoval po těžkém infarktu a pomáhali mu i kolegové ze Semaforu. Text už neměl, ale jeho manželka naštěstí ano a potom to už šlo rychle: „Text jsem kolegům přečetl, Slávek Šimek mi ho pochválil, přidal se Petr Spálený, který složil hudbu, píseň nazpíval a byl z toho hit. Je to asi nejúspěšnější text, který jsem napsal,“ vzpomíná Fousek.

Divadlo Semafor, umělec i boxer

Do Divadla Semafor se Josef Fousek dostal až ve svých čtyřiceti letech, šanci mu tenkrát dal Slávek Šimek. S ním později napsal i velmi úspěšnou knihu Putování s oslem. „Lidé, kteří tehdy v divadle Semafor působili, byli pro mě ikonami a měl jsem z nich velký respekt,“ vzpomíná.

K dalším důležitým lidem Fouskova života patří také Ján Šmok, u kterého se učil výtvarné fotografii. Tou se zabývá dodnes, fotí lidi z ulice, přírodu a dělá koláže. Z realistické fotografie tak udělal své vidění světa. Svět umění je mu vlastní, ale řada lidí už si asi nevzpomene, že Josef byl i velmi úspěšný boxer. Trénoval ho František Dykast, boxoval za Kladno a dostal se jednu dobu mezi nejlepších osm boxerů v republice.

Josef Fousek rád vzpomíná i na své cesty do zahraničí, kam jezdil hrát a zpívat krajanům do celého světa, jak můžete slyšet v záznamu celého pořadu.