Josef Jungmann začal jako první zdarma vyučovat češtinu v českých zemích. Jazyk obohatil o slova divoch nebo vyzvědač
Jan Neruda o něm napsal: „Když Jungmann vyvstal, byla čirá noc, když se s námi rozloučil, měli jsme již bílý den.“ A opravdu, význam Josefa Jungmanna – filologa, spisovatele a překladatele můžeme jen stěží přecenit.
Josef Jungmann se narodil roku 1773 v Hudlicích u Berouna do chudé řemeslnické rodiny, přesto měl možnost studovat. Po maturitě zamířil na filozofickou fakultu Pražské univerzity, kde na něho silně působil vlastenecký profesor Stanislav Vydra.
Začal se živit učením. To se odbývalo v němčině. Jungmann ale toužil pozvednout úroveň i prestiž češtiny. Proto na gymnáziu v Litoměřicích začal jako první v českých zemích zdarma češtinu vyučovat. A to i přesto, že v počátcích sám s jazykem bojoval. Jak říkal: „Vždy mně devět německých výrazů tanulo na mysl než jeden český.“
Celý život se snažil vytvořit teoretické základy nového vývoje češtiny. A podařilo se mu to. Mezi slova, kterými český jazyk obohatil, patří třeba divoch nebo vyzvědač. Jungmannův přínos pro českou literaturu a českou kulturu byl obrovský. Jeho organizační schopnosti i neúmorná pracovitost k němu přitahovaly příslušníky mladší generace, spisovatele i vědce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
