Žatecký chmel je značka. V českých zemích se chmel díky vhodným podmínkám pěstuje od 10. století
Surovina s chráněným označením původu je v pivovarnickém světě dobře známá. Žatecký chmel má charakteristickou jemnou chuť i vůni. Jeho kvalitu si považují naše i zahraniční pivovary.
V českých zemích se chmel pěstuje minimálně od 10. století. Tehdy se ve střední Evropě objevily první klášterní a měšťanské pivovary. Chmel z Čech se vyvážel do Bavorska a němečtí sládci si ho velmi oblíbili. A tak Žatečtí začali pěstovat chmele tolik, aby stačil pro vlastní potřebu i pro vývoz.
Chmelařská tradice tam přetrvává už víc než sedm stovek let. Díky vhodným podmínkám, které tvoří kombinace nižších průměrných srážek a teplot, kvality půdních profilů, nadmořské výšky a množství světla se v okolí Žatce nejlépe daří odrůdě zvané Žatecký poloraný červeňák.
Tyto odrůdy s červenohnědě zabarvenými stonky dozrávají v druhé polovině srpna. Typický je pro ně bohatý obsah lupulinu a jemná chmelová vůně. S výrobou piva se návštěvníci Žatce seznámí v zážitkovém Chrámu Chmele a Piva a v Chmelařském muzeu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
