Karviná
Toto město ležící východně od Ostravy má nejstarší písemný doklad k roku 1321.
Ve zmíněném zápisu se vyskytují dvě jména, a to české Karvin a německé Arnoldsdorf, tedy Arnoldova ves. Podobná dvojjmennost byla ve Slezsku celkem běžná.
Česká varianta názvu byla odvozena od základu karv- (ve významu kráva), což odkazuje k praslovanskému korv- se stejným významem.
Příponu lze chápat dvojím způsobem: 1) buď to byla přípona -ina a název znamenal místo, kde se pasou krávy (pak by se ovšem toto místní jméno mělo psát s krátkým -a na konci); nebo 2) šlo o příponu -inná, a pak by se jednalo o karvinnou (louku), kraví pastvinu (a jméno by se mělo psát Karvinná). V každém případě je toto místní jméno z jazykového hlediska ojedinělým dokladem starobylého hláskového jevu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
