Kasematy na brněnském Špilberku měly pověst nejtěžšího žaláře v celé monarchii
Kasematy, tedy systém dlouhých chodeb s valenou klenbou, vznikly na brněnském hradě Špilberku už v době baroka, kdy se hrad měnil ve vojenskou pevnost. Původně kasematy sloužily právě vojákům – zejména jako úkryt. Proslavily se ale paradoxně až jako vězení.
„Chodby měly sloužit částečně jako skladiště pro vojenský materiál a hlavně jako úkryt pro vojsko v případě obležení hradu. Brno totiž mělo nepříjemnou zkušenost se švédskými obléhateli z roku 1645. Kryt v podobě kasemat byl konstruován pro asi 1 200 mužů, v této funkci ale nebyly prostory nikdy využity,“ vysvětluje průvodce Michal Hančák.
Na věznici byly kasematy přestavěny po roce 1783, kdy císař Josef II. reformoval soudy a vězeňství. Právě brněnský Špilberk byl určen pro nejhorší zločince z rakouských i českých zemí, v první polovině 19. století měly brněnské kasematy pověst nejtvrdší věznice v celé habsburské monarchii.
A vězni to tam opravdu neměli lehké. „Byly tu jen hromadné cely, v některých spávalo až padesát mužů. I během spánku na tvrdých pryčnách byli připoutaní. Teplé jídlo dostávali jen třikrát týdně,“ doplnil Hančák. To přitom šlo o lehčí zločince. Ti opravdu nejbrutálnější násilníci bývali odsouzeni k takzvanému doživotnímu přikování. V takovém případě skončili v řetězech v kobce, kterou mohli opustit až po smrti. Ta obvykle přicházela nejpozději několik týdnů po uvěznění.
Na brněnském Špilberku bylo také vězněno několik prominentů, a dokonce i legendární loupežník Václav Babinský. To, že by úpěli přímo v kasematech, jsou však jen legendy. „Babinský byl na Špilberku, ale až v dobách, kdy už se kasematy jako vězení nevyužívaly.
Pobýval tedy v horních, mnohem pohodlnějších prostorách. A pokud jde o různé urozené osoby anebo důstojníky, tak ty se do kasemat také nezavírali. Kasematy byly určené jen pro obyčejné zločince,“ prozradil průvodce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
