Kdo slíbil 99letému Abrahamovi syna, co znamená středeční červené světlo a kdo byl Antonín Kalina

22. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století

Co se honilo hlavou Abrahamovi, když se dozvěděl, že se mu ve 100 letech narodí syn? Proč některé české synagogy a kostely osvítí ve středu červené světlo? A kdo byl u nás skoro neznámý hrdina Antonín Kalina?

Abraham v Mamre

„Kdo si osvojil slova Tóry – ten si získal život v budoucím světě.“ Tato slova Talmudu ukazují, jaký význam židovství přisuzuje studiu bible. V následujícím období se nad Tórou budeme každý měsíc zamýšlet s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem. Tentokrát nad momentem, kdy 99letého Abrahama navštíví v Mamre tři muži, aby mu oznámili, že se mu za rok narodí syn.

Rabín Sidon hovoří o midraši, podle kterého Abraham ve své vizi spatřil svého syna Izáka, svého vnuka Jákoba a pravnuka Josefa. Spatřil je stát „na“ sobě a uvědomil si, že on je jako otec mnohých národů kořenem stromu, Izák je kmen, Jákob je koruna stromu a Josef symbolizuje jeho plody. Tento výklad Tóry tak podle Sidona klade důraz na zajímavou souvislost čtyř otců, ke kterým se vztahujeme jako k těm, kteří zakládají samotnou „bytost“ židovského národa. 

Červené světlo jako symbol krve pronásledovaných

Už tři desetiletí můžeme svobodně vyznávat svou náboženskou víru, ale jinde to stále není samozřejmé. I čeští Židé se proto ve středu 25. listopadu již potřetí připojují k akci s názvem Červená středa. Ta symbolicky připomíná všechny, kteří jsou ve světě pro svoji víru pronásledovaní.

Červené světlo, které ve středu osvítí některé české synagogy a kostely, symbolizuje krev lidí trpících pro víru. Původním smyslem akce bylo připomenout osudy křesťanských společenství po celém světě, především v Africe a Asii. Česká Federace židovských obcí ale rozšířila tuto problematiku také o antisemitismus a její iniciativa se ujala i mezinárodně. Podrobnosti přináší Terezie Jirásková.

Neznámý Antonín Kalina

Nenápadný hrdina. I tak bychom mohli označit třebíčského rodáka Antonína Kalinu, který jako politický vězeň v koncentračním táboře Buchenwald zachránil více než tisícovku židovských dětí. Spravoval dětský blok 66, kde panoval zvláštní režim, děti například nemusely na rozdíl od jiných vězňů každý den na apel.

Kalina nakonec děti s nasazením vlastního života zachránil. Změnil jim židovská jména na árijská a řekl jim, ať se nevydávají za Židy, ale za Rusy, Poláky, Francouze, Belgičany apod. Byli mezi nimi například nositelé Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a za literaturu Imre Kertézs nebo významný fyzik Jiří Weinberg.

Kalina zemřel 26. listopadu 1990. O svém hrdinství nikdy nemluvil. Před osmi lety mu byl udělen izraelský titul Spravedlivý mezi národy a o dva roky později i české státní vyznamenání. V roce 2013 o něm vydal knihu publicista Stanislav Motl. Hovořila s ním Daniela Brůhová.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová