Klára Nevečeřalová: Kočka mňouká na stejné frekvenci jako dítě, proto je těžké ji v noci ignorovat
Znáte ji z pořadu Kočka není pes, kde pomáhá majitelům koček, kteří už si se svým mazlíčkem neví rady. „Se psem se srovnávat nedá, kočka je nebezpečnější ve všech situacích. Je to sice domácí mazlíček, ale je to jako srovnávat křečka s tygrem,“ říká Klára Nevečeřalová.
„Kočka, pes a fretka jsou jediné tři domestikované druhy. Jsou to sice šelmy, ale jsou rozdílné v komunikaci a projevech. A kočka je opravdu tvrdohlavé zvíře, které si nenechá nic líbit,“ tvrdí kočičí psycholožka. Sama vlastní čtyři kočky, jednoho králíčka a jednoho šneka.
Největší váha kočky je u speciálních velkých plemen 15 kg, standardní váha kočky je 4 až 7 kg. „I tak vám to zvířátko dokáže nadělat pěknou paseku. Má dvě zbraně: zuby a drápy. Divoké kočky, které nikdy neviděly člověka a člověk je chce odchytit, tak jedou v módu ‚uteč, nebo bojuj‘,“ vysvětluje Klára Nevečeřalová. „Typické je, že i když kočku nacpete skvělým prémiovým tuňákem, tak pokud jí druhý den chcete ublížit, je schopná na vás zaútočit.“
Ke zvířatům měla vždycky blízko
K psychologii koček se dostala náhodou. Pracovala jako trenér zvířat v zoologické zahradě, kde se zvířata trénují na veterinární nácviky, například aby si zvíře dobrovolně nechalo píchnout injekci.
„Paradoxně jsem chtěla být trenér psů. Tak jsem šla na vysokou školu, studovala kynologii, ale v tu dobu ke mně přiběhla moje divoká kočka Garfinka, které je dnes třináct. A z toho vzteklouna se stala milá kočička, tak jsem to chování začala studovat. A Garfinka je bojovnice, když se jí něco nelíbilo, tak po mně šla.“ Zdůrazňuje, že ji nezlomila, ale vytrénovala. Vysvětlila jí, že ona jí neublíží. „Když zvíře zlomíte, tak funguje na bázi strachu.“
Potom začala pomáhat kamarádům, ti ji doporučovali dalším známým. „Pak už to byli i neznámí lidé, začala jsem si tím přivydělávat, až se z toho vyloupla celá moje profese. Studovala jsem všechno možné o zvířatech a mám spoustu certifikovaných kurzů i ze zahraničí.“
Značkování koček v bytě
Nejčastější problém bývá to, že kočka čůrá v bytě mimo svůj záchůdek. „Ony si značkují teritorium. Hodně trpí na záněty močového měchýře. A kočka se umí tak vystresovat, že si přivodí zánět močového měchýře a je schopná čůrat krev. Pokud je veterinárně v pořádku, tak odhaluji problém,“ popisuje znalkyně kočičích duší a přidává zážitek: „Zažila jsem, že kočka začala majitelce čůrat do postele jen proto, že se jim před oknem uhnízdila straka. Ta je totiž pro kočky potenciálně nebezpečná. A kočka neví, jak to řešit, tak pomocí moči začne stavět hradby.“
Druhým častým problémem je, že kočka ráda člověka budí v noci a je jí jedno, zda u toho nadáváte. „I negativní pozornost je pozornost, a jak vás dostala z postele, má vyhráno. Tohle vyřešíte jen absolutní ignorací. A protože kočka mňouká na stejné frekvenci jako malé dítě, tak zvlášť pro ženy je těžké to ignorovat.“
O kastraci je přesvědčená
Kočky jsou kriticky přemnožené, to je velký společenský i ekologický problém. „Jsou prolezlé velkým množstvím virových onemocnění, která se přenáší právě jejich pohlavním stykem. A třeba chlamýdie se dají přenést i na člověka,“ varuje Klára Nevečeřalová, která je zastáncem kastrací.
„Kočky mají provokovanou ovulaci, takže dokud kocour kočku nenakryje, tak ona je schopná pořád mrouskat, a to je pro ni vyčerpávající. Může na to i umřít. Proto jsem v hloubi duše přesvědčená, že je kastrace pro ně lepší. Nemlátí s nimi hormony a nemají tendence se rvát.“
Je rozdíl v chování mezi kočkou a kocourem? Uměla by poradit i v případě, že páníčka v noci budí tygr a doporučuje soužití kočky a psa? Poslechněte si v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.