Klášter cisterciáků v Plasích nese rukopis architekta Santiniho. Ukrývá i důmyslné barokní toalety

24. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klášter Plasy - barokní sýpka s hodinovou věží

V Plasích na severu Plzeňska stojí impozantní cisterciácký klášter, za jehož stavbou stojí význačný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Unikátní je zejména tím, že jsou jeho základy postavené na vodě. Řadu zajímavostí ale nabízí i jeho interiéry. Návštěvníci si mohou prohlédnout důmyslně řešené toalety nebo posvátná mnišská roucha.

Klášter byl založen ve 12. století Přemyslovci, konkrétně knížetem Vladislavem II. Historie kláštera by se dala připodobnit k historii střední Evropy jako takové. „Třeba 12. až 13. století bylo pro klášter obdobím rozkvětu. Naopak během husitských válek byl klášter poničen a následně přišla ekonomická krize. To znamenalo úpadek, který trval přes dvě stě let,“ říká zástupkyně kastelána Monika Tuková. Situace se změnila až v době barokní, kdy došlo k řadě přestaveb, například k přestavbě kostela, nejdůležitější části klášterního areálu.

Budova konventu je jednou z posledních, které byly v areálu v období baroka postaveny. Význam slova konvent značí obytnou budovu určenou pro mnichy, která má čtvercový půdorys s rajským dvorem uprostřed. Tento pojem ale zároveň označuje i samotnou komunitu, která prostor využívala.

Klášter Plasy - kaple sv. Máří Magdaleny

Atraktivní zastavení u barokních toalet

Součástí běžné prohlídky kláštera jsou i barokní toalety. Pro návštěvníky to podle zástupkyně kastelána bývá atraktivní zastávka: „Jednak jsou tu k vidění prevéty, tedy zavěšené záchody nad Královskou štolou. Ta je páteřním odtokovým kanálem, který ty toalety proplachuje. Vedle jsou pak ještě dvě kabinky, které sloužily jako pisoáry,“ popisuje Monika Tuková.

V rámci prohlídky jsou k vidění i mnišská roucha. Ta měla a dodnes mají pro řeholníky veliký význam. Vyjadřují hlubokou symboliku. „Bílá barva symbolizuje čistotu, neposkvrněnost Panny Marie, jakožto patronky cisterciáků. Pro cisterciáky je roucho opravdu významnou součástí jejich každodennosti. Vystavit originál není téměř možné, proto zde máme kopie, které mají navodit atmosféru,“ vysvětluje Monika Tuková.

Do kláštera míří turisté i kvůli samotné architektuře. Jan Blažej Santini-Aichel byl český barokní architekt italského původu. Proslavil se mnoha svými stavbami. Například klášter v Plasích má své základy ve vodě. Santini nechal přímo v budově kláštera vzkaz všem budoucím generacím: bez vody se tato budova zřítí. "To je jasný vzkaz o tom, že voda je v těch základech záměrně a máme se starat o to, aby tu byla i nadále," uzavírá prohlídku zástupkyně kastelána.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová