V horňáckém Kuželově stojí jeden z mála zachovalých větrných mlýnů svého druhu
Na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat jihovýchodně nad jihomoravskou obcí Kuželov stojí starý větrný mlýn. Stavba z roku 1842 je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů takzvaného holandského typu.
„Mlýn je z pevného zdiva a má otočnou střechu. Ta je velice těžká, protože musí ustát všechny nápory větru. Na její otočení, které se provádí pomocí rumpálu, jsou potřeba čtyři zdatní chlapi,“ popisuje Dana Prachařová, správkyně mlýna. Ten v současné době obhospodařuje Technické muzeum v Brně.
Návštěvníci mlýna si mohou prohlédnout strojové zařízení v nejvyšším patře, prostřední podlaží s takzvanou zánaškou na vsypávání obilí i přízemní mlýnici, která sloužila i jako byt mlynáře a jeho rodiny. „Mlynáři dřív žili v prašném prostředí a dožívali se v průměru čtyřiceti let. Často trpěli stejnými nemocemi jako horníci,“ dodává Prachařová.
Na začátku 20. století vyrostlo vedle mlýna samostatné stavení, do kterého se mlynářská rodina přestěhovala. Dnes je v komplexu budov expozice, která představuje, jak se kdysi na Horňácku žilo a bydlelo. Součástí výstavy je i ukázka různých nástrojů používaných k údržbě strojního zařízení mlýna, kterou většinou prováděl sám mlynář.
Okolí kuželovského mlýna je velmi pěkně upravené, samotnou stavbu obklopuje velká travnatá plocha. Uprostřed ní se nachází busta jednoho z místních hudebníků. „Je to busta Joženy Kubíka, místního rodáka a zakladatele cimbálové muziky,“ vysvětluje správkyně.
Areál kuželovského mlýna má ostatně k lidové hudbě velmi blízko. Každoročně se právě tady odehrává jeden z programů červencových horňáckých slavností.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
