Klokočské skály jsou malé skalní město. Ukrývají ale největší jeskyní v Českém ráji

3. září 2018
Klokočské průchody směrem od Klokočí

Český ráj je známý hlavně díky svým skalním městům. Kromě obřího Hruboskalska a Prachovských skal tu jsou ale i menší útvary, třeba Klokočské skály. Stejnojmenná přírodní rezervace vyhlášená roku 1985 je součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Vedle samotných Klokočských skal jsou její součástí také Betlémské skály.

Oblast Klokočských skal leží mezi Turnovem a Kozákovem a jako výchozí bod pro její návštěvu může posloužit severovýchodní okraj Turnova. Následně se stačí vydat po červené turistické stezce přes rozcestí a vyhlídku Zdenčina Skála ke křižovatce nad Klokočskými průchody. Druhou možností je vyrazit po žluté přes Bělou do Zeleného dolu a kolem jeskyně Postojna také nad Klokočské průchody.

Třetí možností je obec Klokočí, odkud do skalního města můžete jít buď Klokočskými průchody, nebo kolem zříceniny hradu Rotštejn. Všechny stezky pískovcovými Klokočskými skalami jsou určené jen pro pěší. Pískovec je měkký a pod koly by docházelo k jeho narušování a vymílání, na stezkách je navíc řada schodišť a v neposlední řadě se zde díky novému značení na hradě Rotštejn pohybují neslyšící. Omezení se týká i samotných turistů, z důvodu ochrany přírody je zakázáno pohybovat se mimo značené stezky.

Klokočské skály jsou skalní hradbou prvohorních pískovců o mocnosti až 60 metrů. Plošina nad obcí Klokočí končí strmým skalním čelem o délce zhruba 1,6 kilometru, které je rozčleněné do několika skalních věží a rozsedlin. Nejznámější věží je patrně Radnice, kterou krásně uvidíte přímo z Klokočí, a to díky osvětlení i v noci.

Zatímco skalní věže jsou dílem přírody, rozsedlinu Klokočské průchody si člověk upravil ke své potřebě. Soutěska lidem sloužila už ve 13. století, kdy vznikl nedaleký hrad Rotštejn. Rozmachu se dočkala asi na přelomu 16. a 17. století, kdy tudy vedla kupecká stezka. Stopy původní cesty jsou patrné vysoko nad našimi hlavami. Současné schodiště pochází z počátku 20. století a je dílem Okrašlovacího spolku Klokočí.

Jeskyně Postojna je jediná přístupná jeskyně v Českém ráji

Součástí Klokočské kuesty, jak se oblast odborně nazývá, jsou kromě skalních věží, stěn a rozsedlin také jeskyně a skalní dutiny. Těch jsou tu registrovány tři stovky. Do všech je vstup zakázaný. Tedy kromě jediné výjimky. Do pseudokrasové jeskyně Povojna, zvané též Amerika, se můžete podívat. A také se jedná o největší pseudokrasovou jeskyně v Českém ráji.

Piktogramy upozorňují na pravidla chování v přírodní rezervaci

Za nízkým vstupem do jeskyně, který se nejlépe zvládá po čtyřech, se lze v pohodě postavit a někde ještě zbyde místo nad hlavou. Takzvaná velká síň je asi 18 metrů dlouhá a 16 metrů široká. Postojnu tvoří ještě malá síň o rozměrech osm krát čtyři metry, okrouhlá komůrka o průměru dva metry a výšce 1,5 metru a spletitá chodba v západní části. Celková délka chodeb je 75 metrů.

Archeologickými výzkumy nalezené keramické střepy v jeskyni Postojna pocházejí z mladší doby bronzové (12. – 9. stol. př. n. l.). Na řadě dalších lokalit objevili výzkumníci doklady po lidské činnosti ještě starší, z mladší a pozdní doby kamenné (6. - 3. tisíciletí př. n. l.). Prakticky všechny jeskyně, ale i převisy jsou dokladem četného osídlení lokality. Nejen proto je do nich vstup zakázán. Nálezy jsou k vidění v turnovském Muzeu Českého ráje.

Celou oblast přírodní rezervace v 1. zóně CHKO kontrolují ochránci přírody, kteří dohlížejí vedle zákazu vstupu do jeskyní například také na zákaz kempování a rozdělávání ohně. To může být v suchém a převážně borovém lese velmi nebezpečné.