Kněží hora u Katovic se může chlubit zbytky hradiště i starým grafitovým dolem

21. červenec 2014
Česko – země neznámá

Zajímavou flóru, nerosty i archeologické památky – to vše skýtá vrchol kopce, který tvoří dominantu kraje u Katovic na Strakonicku v jižních Čechách. Hora se někdy uvádí jako Katovická, častěji však jako Kněží. Její pojmenování pochází od posledních majitelů této hory. Ve středověku jimi byli jezuité a později fara v Katovicích. Pověst, která tvrdí, že se zde zřítila kněžna s kočárem ze srázu, je pouhý výmysl.

Na vrcholku Kněží hory se nacházejí valy slovanského hradiště datované do 8. až 10. století. Jednalo se o jedno z největších hradišť v regionu Strakonicka a je zde domněnka, že bylo jedním ze strážních bodů v krajině spolu s hradišti na kopci Hradec u Strakonic a Hradištěm u Předních Zborovic. Prostředníkem mezi nimi byl kopec Kuřidlo, který získal své jméno právě podle kouřových signálů.

Hradiště na Kněží hoře mělo trojité valy s klešťovitým uzávěrem a v jeho středu se nalézalo samotné oppidum. Archeologové zde odkryli dvě hrnčířské pece. Valy hradiště jsou ještě dnes velmi dobře patrné a model hradiště je k vidění ve strakonickém muzeu. Hradiště zaniklo zřejmě za nástupu vlády Přemyslovců, kdy vznikaly při řece Otavě nové hrady, například nedaleká Prácheň. Nálezy z té doby dokládají zánik alespoň části hradiště mohutným požárem.

Val hradiště

Na Kněží hoře se můžete podívat i do bývalého dolu

Další zajímavostí Kněží hory u Katovic jsou pozůstatky důlní těžby grafitu. Zkušebně se na hoře začalo těžit po roce 1903. Oficiálně však byl důl na tuhu otevřen roku 1913 a v tomto období se tu těžilo až 500 tun grafitové suroviny ročně. Zdejší grafit však nedosahoval kvalit pro tužkařský průmysl, a proto byl využíván hlavně ve Škodovce v Plzni pro výmaz slévárenských forem.

Těžba zde byla otevřena ve třech štolách, z nichž se zachovaly v přijatelném stavu pouze dvě. Grafit byl dopravován od štol lanovkou přes řeku do malé zpracovny, na jejímž místě stojí dnes rodinná vila. Základy pilířů lanovky jsou patrné kousek pod spodní štolou.

První štola se rozvětvuje po několika krocích na levou a pravou větev. Pravá větev zakrátko končí nerubanou stěnou. Levá větev je z části zavalená a do dalších prostor je možno proniknout asi osm metrů dlouhou plazivkou. Potom je již dostatek prostoru, aby se člověk postavil a prohlédl si celý důl.

Sopečená hornina - pozůstatek požáru hradiště

V celém důlním díle se můžeme setkat s valouny křemene, rulou, lesklou břidlicí a hlavně grafitem v šupinkové formě. Tím je zde prostoupen snad každý kámen, a tak když důl opustíme, odneseme si jeho část na oblečení i rukou.

Ve vrcholové a západní části hory byla v roce 1985 vyhlášena přírodní rezervace Kněží hora, která má za úkol chránit původní doubravy a mnoho druhů rostlin.

Kněží hora se nachází severozápadně od Katovic. Podél řeky Otavy k ní na úpatí vede červená turistická značka, trasa je dlouhá asi 1,5 kilometru.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d6478.927643951407!2d13.812733206426852!3d49.28031152614688!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470b31521d0260fd%3A0x14c06e0df6414d9d!2zS27Em8W-w60gaG9yYSB1IEthdG92aWM!5e1!3m2!1scs!2s!4v1405935387556" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Filip Černý
Spustit audio