Kozí hrádek v Mikulově nikdy nebyl hradem. Z jeho střechy je úžasný výhled na město i okolí
V samém srdci malebného jihomoravského městečka Mikulova můžete vystoupat na malý kopeček, na jehož vrcholu stojí Kozí hrádek. Z jeho střechy se vám otevře panorama nejen celého města, ale i krásného okolí. Jako na dlani budete mít mikulovský zámek, Svatý kopeček i se známou kaplí sv. Šebestiána, část pálavského masivu a moře okolních vinic.
Původ názvu Kozí hrádek není tak docela znám. "Není to přímo doloženo, ale patrně se zde pásly kozy. V okolí nebyly žádné domy," říká ředitel Státního okresního archivu Břeclav se sídlem v Mikulově Miroslav Svoboda. Věž se původně nazývala Prachová. Příliš mnoho prachu se v ní ale zřejmě neuchovávalo.
I když se dnes místu říká Kozí hrádek, ve skutečnosti tam nikdy žádný hrad ani hrádek nestál. Jde o původně dvoupatrovou dělostřeleckou obrannou věž s ochozem, která chránila velký mikulovský hrad (dnešní zámek) ze strany, odkud by nejpravděpodobněji přišel útok. Byla to předsunutá pozice, díky které bylo možné odrazit dobyvatele v bezpečné vzdálenosti od hradního komplexu.
Ve spodním patře věže byly umístěny těžké kanóny, v druhém pak lehčí děla. Nic z toho se ale do dnešní doby nedochovalo. Z objektu zůstaly jen obvodové zdi. Ani současný vchod neodpovídá minulosti. Ten původní z hradní strany v prvním patře byl zazděn.
Zřícenina věže dlouho chátrala a pro veřejnost nebyla přístupná. Po nezbytných úpravách byla později otevřena a dnes je provozována jako rozhledna. Po vnitřních podlažích zůstaly jen výklenky ve stěnách. Po nejprve betonovém a poté ocelovém točitém schodišti je možné vystoupat až na rovnou betonovou střechu, na které se otevře krásný výhled na celé okolí.
Pozorný návštěvník si také může všimnout vlajky vlající nad Kozím hrádkem. Ta signalizuje, zda je věž otevřená. Pokud vlajka není vyvěšena, je zavřeno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
