V chrudimském muzeu loutek vznikla Hravá hmatová expozice. Všechno si můžete vyzkoušet a osahat
Hravou hmatovou expozicí v chrudimském Muzeu loutkářských kultur nás provedla Zuzana Moldříková
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi v Pardubickém kraji otevřelo novou speciální expozici, ve které návštěvníci mohou objevit kouzlo loutkového umění prostřednictvím hmatu. Stálá výstava byla navržena tak, aby přinesla poznání a radost lidem se zrakovým znevýhodněním. Slabozrakým či nevidomým. Ale užít si ji mohou úplně všichni.
Muzeum loutkářských kultur je největším muzeem svého druhu u nás. Stálá expozice nazvaná Magický svět loutek představuje divadlo českých kočovných loutkářů, varietní loutky, rodinná loutková divadla a dekorace našich předních umělců. Zahraniční část expozice vás zavede do Indonésie, Indie, Japonska, Číny nebo Vietnamu za loutkami vodního či stínového divadla.
Většinu historických exponátů uvidíte za sklem. Muzeum ale samozřejmě nabízí i přímý kontakt, zábavu a workshopy. Najdete v něm několik heren, divadelní ateliér a nově také expozici, která přímo vybízí k tomu, abyste se loutek dotýkali, vnímali strukturu hebkého dřeva a poezii pohybu loutek. Zkrátka rozehráli hru svých smyslů. A kdo bude chtít, může si na oči nasadit masku, nebo dát pásku přes oči, která je v expozici také k dispozici.
Jak se rodí loutky
Celý prostor Hravé hmatové expozice je navržen tak, aby byl plně bezbariérový a umožnil tak přístup lidem s různým hendikepem, především ale s postižením zraku. Instalace jsou vybaveny popisky v Braillově písmu a hmatově přístupné jsou i QR kódy, které návštěvníkům přinášejí další informace.
Hlavní roli hrají v nové expozici loutky a také jejich jednotlivé části. Exponáty jsou umístěné na čtyřech velkých komodách v různých úrovních, aby se k nim dostali i nejmenší návštěvníci. A protože se loutky rodí ze dřeva, patří mu úvodní část výstavy. V té například můžete vnímat rozdíl mezi tvrdým ořechovým a měkkým lipovým dřevem, můžete si osahat zvětšené detaily řezby oka, ucha nebo nosu loutky.
Na jednotlivých modelech hlavy loutky poznáte postupné fáze jejich vzniku. Objevíte tu také části loutek a způsob jejich propojení drátky. Zjistíte, že loutkoherci k vodění loutek používají různá vahadla, tedy tu část, která slouží k ovládání marionet. V expozici na vás čekají nejen marionety, ale také loutky, které se drží zespodu.
Dotkněte se Mydlářovského domu
Hravá hmatová expozice představuje i samotné sídlo muzea loutek. Jde o trojrozměrný model Mydlářovského domu. Jeho výrobu zaštítila Univerzita Pardubice, autorem je student programu Aplikovaná informatika – Multimédia ve firemní praxi, Martin Fiebinger. Model ikonického renesančního domu vytvořil v měřítku 1 : 55 a jeho výroba si vyžádala téměř dva roky práce.
Při modelování Mydlářovského domu byly použity videonahrávky, fotografie, stavební plány, mapové podklady a stereoskopická metoda, která umožnila vytvořit 3D model pomocí zachycení reálných detailů budovy. Samotný proces 3D tisku pak trval přibližně padesát hodin. Výsledný model je jednobarevný, zvolený odstín odpovídá barvě pískovcových kamenů. Kromě hlavního modelu domu byly v měřítku 1 : 1 vyrobeny také hmatové detaily fasády Mydlářovského domu – ornament jelena, květiny a hlavy Kašpárka.
Mydlářovský dům patří k dominantám Chrudimi. Nachází se poblíž náměstí v Břetislavově ulici a má gotické základy. V druhé polovině 16. století dům koupil mýdlař a svíčkař Matěj Mydlář a dal mu renesanční podobu. Dům má bohatě zdobené průčelí, na první pohled upoutají toskánské sloupy, podpírající lodžie. Stavba má nezaměnitelný tvar, a to hlavně kvůli dvojvěží, které připomíná minaret. Návštěva této vyhlídky je oblíbenou součástí prohlídek muzea.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
