Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydal cestopis a komponoval hudební díla. Byl také ve službách císaře Rudolfa II.
Asi nejznámějším českým cestovatelem raného novověku byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Narodil se roku 1564 na hradě Klenová poblíž Klatov.
Byl velmi vzdělaný, kromě jazyků se zajímal i o zeměpis, historii a hudbu. Účastnil se turecké války v Osmanské říši a roku 1598 se spolu se švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic vydal na první velkou cestu. Přes Benátky, Kypr a Jaffu putovali do Svaté země k Božímu hrobu. Z tohoto putování vznikl Harantův známý cestopis.
Po návratu se stal komorníkem na dvoře císaře Rudolfa II. a po jeho abdikaci se usadil na hradě Pecka. Tam komponoval a tvořil svá nejlepší hudební díla. Na dalekou cestu se vydal ještě jednou v roce 1614, kdy ho císař Matyáš vyslal s poselstvím do Španělska. Po návratu však Kryštof Harant konvertoval k evangelické církvi a aktivně se účastnil povstání českých stavů. Podporoval takzvaného zimního krále Fridricha Falckého a po jeho porážce upadl v nemilost staronového panovníka Ferdinanda II.
Za podíl na stavovském povstání byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic odsouzen k trestu smrti a 21. června roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
