Lebky, kostry a lidé v plamenech. Očistcová kaple v Litomyšli má sugestivní nástěnnou výzdobu
Očistcová kaple je součástí kostela Nalezení svatého Kříže na zámeckém návrší v Litomyšli. Často se mu také říká Piaristický chrám, podle řádu piaristů, kteří se starali o zdejší kolej. Očistcová kaple nahání hrůzu, ale má svoje poslání. Přináší naději. Při její návštěvě vás obklopí symboly smrti i světla.
Do Očistcové kaple je možné vstoupit dvěma způsoby. Jeden vchod vede přímo z piaristické koleje, kterou využívá Fakulta restaurování Univerzity Pardubice. Ta také pomohla desítky let chátrající výzdobu kaple znovu oživit. Očistcová kaple prošla v posledních letech náročným restaurováním. Hlavní vstup do kaple je ale z kostela Nalezení sv. Kříže. Tudy také kdysi procházeli pozůstalí.
Očistcová kaple primárně sloužila zádušním mším, tedy obřadům za zemřelé. Dostavěna byla v roce 1732 a z této doby s největší pravděpodobností pochází také její výzdoba. Ve středu čtvercového prostoru se nachází pilíř, který pomáhá nést čtyři klenební pole. Kaple má bohatou štukovou výzdobu, dominují ale nástěnné malby, které se svojí tématikou obracejí ke smrti, očištění duše a vykoupení hříchů. Scény přinášejí i konkrétní biblické náměty.
Kdo prochází očistcem?
Co je vlastně očistec? Podle učení některých křesťanských církví je to stav, kdy se očišťují duše zemřelých od méně závažných hříchů před vstupem do nebeského stavu. I když takové duše v očistci trpí, mají šanci odpykat svoje viny a hlavně je naplňuje jistota, že dojdou před Boží tvář. Očistnými plameny by měli, podle tezí sv. Augustina, projít „ne zcela špatní“ a „ne zcela dobří“ lidé. Zkrátka ti s drobnými hříchy, kteří nejdou přímou cestou do pekla nebo naopak do ráje. Čas, který stráví v očistci, jim mohou pomoci ukrátit jejich blízcí, tedy pozůstalí. Tím, že se za ně budou modlit. Co všechno mohou lidé na tomto světě pro duše zemřelých udělat? Návody přináší právě výzdoba Očistcové kaple.
Výmalbu Očistcové kaple je možné rozdělit do tří rovin. Ve spodní části jde o tematiku zmaru, pomíjivosti lidského života. Na zdech jsou proto malby rozpadlých a zarostlých staveb, schodišť, přelomené svíce. Ve střední části, v lunetách, jsou už vyobrazení lidé v očistných plamenech. V jedné scéně například k lidem v plamenech, kteří jsou zavření v žaláři, přichází anděl, aby jim otevřel. V levé části tohoto obrazu z kalicha tryská krev. Dva andílci ji chytají na houby a jimi pak, ne snad smazávají, ale spíše překrývají zápisy na seznamu hříchů.
Další z lunet pozůstalé nabádá ke správným činům, jako jsou modlitby, konání mše za zemřelé, ale také věnování peněz na charitu a potřebným. Vyobrazeny jsou i další přísliby naděje pro trpící duše, jako je sbírka pro padlé vojáky nebo prosba o světlo. Malby v nejvyšší části kaple symbolizují zmrtvýchvstání a rozhovor Hospodina s prorokem Ezechielem.
Barokní cihlová podlaha a detaily maleb
Očistcová kaple byla desítky let nepřístupná. Restaurátorské práce v ní probíhaly v několika etapách, a to od roku 2004 až do roku 2020. Zanedbaná údržba kaple po více než jedno století udělala své. Jednou z komplikací byla betonová podlaha, která znemožňovala odvětrávání. Nástěnné malby byly ve velmi špatném stavu, především kvůli vlhkosti. Soli penetrovaly do stěn do úrovně jednoho metru a omítky byly zdevastované.
Čitelnost maleb znemožňoval bílý zákal. Odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice si ale poradili i s ním a malbám vrátili opět jejich původní barevnosti i kontrast. Pod betonovou podlahou objevili původní barokní cihlovou dlažbu, kterou se podařilo také opravit. Očistcová kaple se otevírá při zvláštních příležitostech. Zároveň je i součástí prohlídek Piaristického chrámu, zejména během hlavní turistické sezóny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
