Lípa byla vyhlášena českým národním stromem na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848. Porazila dub
Ze čtyř desítek druhů lip rostou na našem území běžně dva: srdčitá a velkolistá. Lípa se stala symbolem ochrany, pomoci a lásky.
Tento strom se může dožít až několika set let, lidé proto po staletí obdivovali jeho mohutnost a dlouhověkost a věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek.
Českým národním stromem byla lípa vyhlášena na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kdy porazila svého odvěkého konkurenta – dub. Oba tyto stromy tvořily silnou významovou dvojici. Dub byl chápán coby mužský element, lípa jako jeho ženský protějšek.
Lípa se často zmiňuje v našich národních písních a hrách, vysazuje se například po narození dítěte, mnoho lip bylo vysázeno při příležitosti vzniku Československa v roce 1918 a pak při padesátém i stém výročí této události.
Lípy jakožto „stromy republiky“ se vysazují dodnes a mnoho starých lip chrání zákon. Lipová ratolest patří také do symboliky českého státu – najdeme ji na prezidentské standartě, státní pečeti, na bankovkách i na vojenských uniformách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.