Lomenice chalup dokládají estetický cit a um lidových tesařů. Najdeme na nich tzv. vánočky, klasy i kočičí procházky

Lomenice, to je trojúhelníkový, lichoběžníkový nebo zvlněný tvar dřevěného štítu roubených, někdy i zděných a hrázděných lidových staveb, z různě skládaných prken. Ozdobně skládané štíty domů jsou obrazově doložené už ve 14. století, termín lomenice je pak znám od 16. století. Doba jejich vzniku je řazena od roku 1790 do poloviny 19. století, ve 2. polovině 19. století už nedosahovaly takových kvalit.

8 fotografií

Nejkrásnější lomenice vznikaly v česky mluvících oblastech v Podkrkonoší – v horním Pojizeří, na Železnobrodsku, Turnovsku, Semilsku, Jičínsku, v okolí Nové Paky, Lomnice nad Popelkou a Hořic.

Nejrozšířenější a nejstarší  formou je svisle bedněný štít. Nejčastěji se uplatňoval na obydlích chudších vrstev obyvatel ve městě a na venkově, ale typický byl i pro domy bohatších lidí v horské oblasti Šumavy.

Galerie s kočičí procházkou i „ďoura“

Pravá lomenice byla sestavena z různě skládaných prken ve svislém i diagonálním směru. Využíval se buď způsob tzv. střechovitého skládání (vodorovně s rovinou střechy) nebo   klasovitého skládání (kolmo k rovině střechy).

V některých krajích se ale s  těmito způsoby sestavování lomenic nespokojili, kombinovali je, dál členili plochy na vodorovné pásy, přidávali profilované římsy a  svislé ozdobné latě. V Horním Pojizeří a na  Železnobrodsku  ještě  ozvláštňovali lomenici miniaturní galerií a vyřezávaným sloupky, tzv. kočičí procházkou.

Zdobnost  dotvářely také vyřezávané větrací otvory (zvané ďoury)  ve tvaru čtyřlistu, kalichu, ad. a větrací okénka lemovaná lištami a barokními nebo klasicistními šambránami (ozdobným zvýrazněním).

Dům s lomenicí, pavlačí a podsíní na náměstí Míru v Sobotce|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Jinde zakončuje vrchol štítu dekor „slunce“  s  paprskovitě složenými prkénky,  která  doplňují vyřezávané lišty, někdy sdružené do svazků – lidově „vánoček.  Na Hlinecku a v jižních Čechách umísťovali na štít příčná prkna s nápisy.

Někde mezi  podkrovní okénka   zavěšovali obrázek svatého, nebo  pod vrchol štítu  umístili  sošku světce,  který byl patronem majitele domu.  K dalším  specifickým prvkům výzdoby lomenic patřily  např. růžice, hvězdy, kruhy, kříže nebo spirály: chránily stavení  proti zlu, neštěstí a zajišťovaly úspěch.

Podlomenice neboli oháňka

Na velké části území se setkáme s trojúhelníkovými štíty předsazenými před štítovou stěnu domu, nebo s ní lícujícími. Horní část zkracuje výrazný kabřinec nebo valbička, k dolní části je přidána stříška, která chrání štítovou stěnu před povětrnostními vlivy a říká se jí podlomenice nebo podlomení. Zvlášť patrná je na Pardubicku, Hlinecku, Chrudimsku, Litomyšlsku, Poličsku a Valašsku.

Barevná výzdoba lomenic i okřídlí (prken kryjících přesahy střechy) je známá z roubených chalup v Pojizeří, polychromie se však od konce 19. století neobnovovala a zanikla zcela, případně zanikla s výměnou lomenice, krovu a střešní krytiny na přelomu 19. a 20. století.

Bohatství variant a výzdoby lomenic je nepřeberné, proto je nutné jej zažít na vlastní oči.

Lomenice na památkově chráněném rodném domě Františka Jeřábka v Sobotce|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Jižní Čechy

Roubené chalupy dochované v severní části jižních Čech při styku se středočeskou oblastí mají svisle a střechovitě skládané štíty zakončené ve vrcholu polovalbou. Objevuje se také střídání polí s diagonální skladbou proti sobě. V horských oblastech Šumavy převládá svisle bedněný štít se štítovou pavlačí a výraznou polovalbou.

Západní Čechy

Na roubených a místy i hrázděných domech je štít tvořen svisle skládanými prkny, objevují se ale také složitější skladby lomenic se střechovitou skladbou, střídavě diagonální skladbou. Pro  Plzeňsko byl typický  motiv slunce, tedy vějířovitě vyskládaná prkna ve vrcholu štítu, kde byl původně kabřinec.

Severozápadní Čechy

V oblasti s rozšířeným hrázděním se i na těchto stavbách uplatnil svisle bedněný štít. Severněji na Litoměřicku se objevuje základní skladba v podobě svisle kladených prken středního čtverce nebo obdélníku a krajních polí skládaných klasovitě, kde se tato skladba opakuje ve dvou i více pásech předsazených nad sebe, ve vrcholu štítu jsou prkna skládaná klasovitě. Součástí byly i  výzdobné prvky v podobě vykrajovaných lišt a balustrů překrývajících spáry, setkáme se také s motivem slunce ve vrcholu (Zubrnice).

Severní a severovýchodní Čechy

Severní Čechy a dále severovýchodní a východní Čechy jsou oblastí,  kde  naši předkové vedle jednoduše svisle bedněných štítů tvořily nejbohatší skladby lomenic. Na Českolipsku nahradily bohaté lomenice mozaiky skládané na štítu z barevných břidlicových desek.

Krásné lomenice nalezneme také v  severní části středních Čech, na  Mělnicku, Kokořínsku, Mladoboleslavsku, kam sahal vliv severočeské oblasti.

Podle výzdoby lomenic tady ještě můžeme vyčlenit jednotlivé okrsky: Podještědí (horský štít s typickou pavláčkou, s balustrádami (s kočičími procházkami), Sobotecko (specifický záklopový způsob kladení prken přes sebe, vrchní vrstva prken je často vyřezávána do tvaru kuželek, objevuje se motiv slunce),   Podkrkonoší (rytmické skládání malých polí, oddělování vykrajovanými lištami – „vánočkami“), Polabí (bohatě skládané lomenice, podsíně u štítové stěny, výzdoba s motivem vějířků nebo slunce).

Východní Čechy

Setkáme se tu mj. s výše zmíněným podlomením, které spolu s kabřincem nebo valbičkou vymezují menší plochu lomenice. Od Pardubicka až na Českomoravskou vrchovinu se uplatnil svisle bedněný štít, jehož plocha je bílá s barevně malovanými lištami a barevným rostlinným ornamentem (Chrudimsko, Hlinecko, Poličsko, Litomyšlsko).

Oblast Orlických hor s přechodem do Jeseníků má svisle bedněné štíty, často jsou v ploše kryté břidlicí, v mladším období nahrazené vláknocementovou šablonou – eternitem.

Valašsko  (region)

Pro Valašsko je typické výrazné podlomení a ve vrcholu štítu kabřinec. Štíty jsou nejčastěji skládané svisle, výzdobu na nich dotvářejí vodorovně i šikmo připojované lišty. Setkáme se také s diagonálním střídavým skládáním ke středové ose štítu. Plocha valašských štítů bývala často zdobená malbou: bílou barvou v ploše a barevným ornamentem.