Malé sladké koláčky? Slovácké vdolečky. Vyhlášené jsou ty vlčnovské
Ivana Fibichrová se péct vdolečky naučila už jako malá holka od své babičky ve Vlčnově. Teď tam peče vdolečky na zakázku. Vše peče ručně jako postaru, podle původní receptury, v pecích ze sedmdesátých let, pomáhat jí chodí místní ženy. A při pečení je veselo.
„Na každý čtvereček těsta dáme kuličku tvarohu, zabalíme a dáme na plech. Až je to udělané, třeba 10 plechů, jdeme dávat povidla. Pak namastíme a dáme posypku.“ říká s úsměvem jedna z žen, která vdolečky připravuje. Vdolečky mezitím čekají a kynou. Vše záleží podle zkušených pekařek na teplotě okolí. Jinak kynou v létě, jinak v zimě. A pak už plechy s vdolečky putují do rozpálené pece. Každý plech pak zkontrolují, jestli jsou řádně propečené.
Vlčnovské vdolečky
„Správný vlčnovský vdoleček musí být vypečený do zlatohnědé barvy, ne světlý. Musí být vypečený i zespodu, pak má totiž ještě úplně jinou chuť, říká o vdolečcích Marta Kondrová, etnografka uherskohradišťského Slováckého muzea.
Vdolečky se podle Marty Kondrové vždycky dělaly z těch nejlepších surovin z bílé dobré mouky, zadělávalo se větším množstvím vajíček, často také mlékem nebo smetanou. Přidat se musel tuk, aby bylo těsto opravdu chutné. Dodává, že konkrétní receptory se liší vesnice od vesnice i rodina od rodiny. A vlčnovské vdolečky se začaly péct až tak třeba kolem 30. let 20. století, a to podle receptu, který se do Vlčnova dostal od jisté řádové sestry a pak se již předával z pekařky na pekařku.
Základem je správné těsto
„Jejich předchůdcem byly velké vdolky, tzv. lopaťáky,“ říká Marta Kondrová a dodává: „Neexistuje něco takového jako pravý slovácký koláček nebo slovácký vdoleček. Vyhlášené jsou ale ty vlčnovské, které si stále zachovávají ráz slavnostního pečiva. Takovou příležitostí, při které se ve Vlčnově s ní vdolečků nejvíc je jízda králů a jsou rodiny, které si ještě v současné době vdolečky na jízdu králů pečou sami.“
A čím jsou vlčnovské vdolečky zvláštní? Dělají se tzv. převalovaného těsta, tedy z těsta dvojího – kynutého a máslového. To se do kynutého vpravuje válením.
Jak vlastně chutná správný vlčnovský vdoleček? „Když do něj kousnete, takzvaně lístkuje – má několik vrstev a vydrží poměrně dlouho vláčný. Musíte cítit máslo, rum, do kterého se nakládají rozinky, co putují do tvarohové náplně, citronovou kůru. Do trnek (povidel) se přimíchává i troška skořice a dalších ingrediencí.“ dodává etnografka.
