Masarykova věž samostatnosti v Hořicích je památník padlých i rozhledna

Nápad postavit na hřebeni nad městem rozhlednu vznikl už před rokem 1914, ale po první světové válce, kdy v řadě měst a obcí vyrůstaly pomníky válečným obětem, dostal projekt navíc ideový náboj.

A tak místo běžného pomníku byla ve dvacátých letech započata stavba velkorysé rozhledny, která měla být podle původních plánů mnohem vyšší než dnes a dokonce měla fungovat i jako letecký maják. Budova byla postavena na hlubokých základech na pískovcovém podloží, kámen na stavbu byl vytěžen v nedalekém lomu U sv. Josefa.

Výstavbu přerušila válka

V létě roku 1926 se položení základního kamene zúčastnil během své návštěvy Hořic i první československý prezident T. G. Masaryk. Poté se stavba rychle rozběhla, ale přišla druhá světová válka a výstavba památníku byla přerušena. Po roce 1948 už zase nebyla příliš politická vůle, a tak z původně projektovaných 40 metrů má věž dnes jen 25 metrů.

Reliéf s motivy odboje na Masarykově věži samostatnosti|foto: Jiřina Šmídová

Uvnitř věže je malé muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z Hořicka. Na mramorových deskách jsou vytesána jména obcí a padlých, k 813 jmenům obětí první světové války přibylo později ještě 128 jmen padlých ve druhé světové válce. Ve východním křídle je instalována stálá expozice protikomunistického odboje Hořic a okolních obcí.

Po točitém schodišti uvnitř věže se návštěvník dostane na ochoz, ze kterého je velmi pěkný pohled na město a jeho okolí, ale i celé Polabí s Orlickými horami, Český ráj i nedaleký kopec Zvičina. Při pohledu na sever je za příznivého počasí výhled na celé panorama Krkonoš. Vrchol věže je zakončen hvězdářskou kopulí.