Na louce u silnice do Lipnice nad Sázavou stojí Hlava XXII. Má obličej vnuka Jaroslava Haška

2. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sochařovou myšlenkou bylo nejen představit portrét v kameni, ale zároveň nechat diváka nahlédnout do hlavy

Spojení spisovatele Jaroslava Haška, autora dobrého vojáka Švejka, a Lipnice nad Sázavou na Vysočině je všeobecně známé. Slavný spisovatel měl na tamním hradě dokonce svou komůrku. Proč ale kousek od Lipnice stojí na louce socha pojmenovaná podle díla amerického spisovatele Josefa Hellera, Hlava XXII, ví málokdo.

„Heller, když napsal Hlavu XXII, obvinila ho kritika, že zkopíroval Švejka,“ vysvětluje spojení amerického spisovatele a díla Jaroslava Haška kamenosochař Radomír Dvořák, který je autorem osmnáct tun těžké žulové plastiky. Heller se kritikům bránil, že Haška ani Švejka nezná. Knihu si ale pak přečetl a postavu Švejka zakomponoval do pokračování svého slavného díla. A dokonce i navštívil Českou republiku.

Hlavu XXII vytesal Radomír Dvořák z pevné lipnické žuly. „Je to materiál, který unese detail,“ dodává kamenosochař. Socha má geneticky upravený obličej Jaroslava Haška. Dvořák to vysvětluje tak, že jako předlohu použil vnuka Jaroslava Haška Richarda, který se slavnému dědečkovi velmi podobá. Soše nechal i Richardův nos, který zdědil po babičce Jarmile Majerové. Hašek měl totiž nos nezvykle dlouhý a špičatý a sochař se obával, že by ho někdo urazil.

Radomír Dvořák, autor díla

Žulová Hlava XXII je rozdělená na celkem osm částí, jako stavebnice. Některé dokonce leží na trávě vedle hlavní sochy. Umožnilo to využít vzniklé plochy k nápisům. „Chtěl jsem do té hlavy vetknout, co v ní Hašek měl,“ vysvětluje Radomír Dvořák. Na kameni si tak můžeme přečíst nejen citát z Hellerova díla, ale i haškology pečlivě vybraný citát ze Švejka, který je přeložený do deseti jazyků: „Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“     

Spustit audio