Na Ostrov na Vltavě nevede žádný most. Přesto tam kdysi stával klášter
Výlet na Ostrov u Davle nedaleko Prahy musíte spojit buď se sportovním výkonem, kdy na přibližně 100 metrů vzdálený břeh doplavete, anebo si přes Vltavu pronajmete loď. Na ostrově vás potom čeká výlet do historie. Tajuplný ostrov si kdysi vybral Boleslav III., aby na něm v roce 999 založil druhý mužský benediktinský klášter na našem území.
Klášter chtěl založit už kníže Boleslav II., ale nakonec stihl postavit v roce 993 pouze nejstarší mužský klášter v pražském Břevnově.
Boleslav III. na Ostrov u Davle pozval benediktýny z Dolního Altaichu v Bavorsku. Mniši na protějším břehu založili kostel sv. Kyliána, který byl významným německým světcem. Původně dřevěný klášter sv. Jana Křtitele vyhořel, celý komplex byl znovu obnoven roku 1137.
V roce 1420 poničili ostrovský klášter husité. Mniši se přesídlili do blízkého opatství sv. Jana pod Skalou a nadále se snažili o obnovu klášterních budov, k tomu ale už nedošlo. V roce 1529 klášter definitivně zničila povodeň.
Dodnes se na Ostrově zachovaly mohutné základy zdiva z roku 1137. Ještě v minulém století byly zdi vysoké 2,5 metru, v roce 1947 se ale mimořádně silná dřenice (situace, kdy jdou po řece ledy – pozn.red.) postarala o jejich značné poškození, takže dnes lze vidět jen přibližně 50 centimetrů vysoké základy stavby.
Klášter vznikl na velmi opuštěném místě a tuto atmosféru si při návštěvě ostrova můžete vychutnat i dnes. Během procházky po areálu se můžete postavit do prostoru bývalého rajského dvora, procházet se po starých zdech, navštívit kapli v bývalé katedrále sv. Jana Křtitele, kapitulní síň i místo, kde kdysi stával oltář. A také zavítat do míst, kde kdysi fungovalo takzvané infirmárium neboli ošetřovna. Severním směrem se dostanete do prostor bývalé zahrady, kde mniši pěstovali vše potřebné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
