Na skalní vyhlídku Modré kameny v Krkonoších budete šplhat po laně
Lyžařská sezona definitivně skončila, ale Krkonoše zvou k návštěvě po celý rok. Skalní křemencový útvar na jižním úbočí hory Světlá ve východních Krkonoších nabízí krásnou vyhlídku do kraje. Jmenuje se Modré kameny a dostanete se k ní z Janských Lázní nebo z Černé hory.
Modré kameny tvoří pás křemencových skalek, které vznikly v období kvarcitu, kdy tvořily sediment mořského dna. Během následujících milionů let došlo ke zvrásnění do současné podoby. A protože křemenec je tvrdý kámen odolávající erozi, vystupuje tento skalní útvar nápadně z okolní horniny. Křemenec mívá různé odstíny šedé či bílé. V tomto případě je namodralý, proto tedy jméno Modré kameny.
Jde o křemen s příměsí břidlice, díky čemuž tvoří nápadné pravidelné „kostky“. Dobře se láme a toho samozřejmě využívali i místní stavitelé. Dekorativní kámen se objevuje třeba na industriálních budovách krkonošských továren. I z vyhlídky na Modrých kamenech je dobře vidět třeba Pietteho papírna v Dolním Maršově.
Krkonošský křemenec se používal především na technické stavby. Kámen je totiž studený a lidé v krkonošských chalupách potřebovali svá obydlí rychle vytopit. Proto se prý v Krkonoších říkávalo: „Hradní pán je bohatý, má kamenný hrad a revma, jeho poddaný je chudý, má dřevěnou chaloupku a je zdravý.“
Cesta na Modré kameny
K Modrým kamenům se můžete vydat z Janských Lázní po modré a následně po žluté turistické značce. Pokud si chcete užít i výlet lanovkou, vyjeďte na Černou horu a odtud na Pardubické boudy a cestou zvanou Té až k Brance. Z asfaltové cesty už je to k Modrým kamenům jen pár metrů.
Na samotnou, asi osm metrů vysokou vyhlídku lze vylézt po improvizovaných schodech vytesaných do kamene a držet se přitom pevně lana. Na první pohled náročný výstup ale zvládne i nehorolezec. Na vrcholku vás čeká odměna v podobě nádherného výhledu na východní Krkonoše, Temný Důl, Dolní Maršov i Janské Lázně. Při dobré viditelnosti rozpoznáte i Podkrkonoší a okolí Dvora Králové nad Labem.
Dříve byla Světlá hora odlesněna, díky čemuž byly skalní útvary Modrých kamenů patrné z větší dálky. Jedním z nich byla i tzv. Krakonošova harfa. O ní se v pověsti praví, že jde o zkamenělý hrad. Jde ale skutečně jen o pověst, ve skutečnosti tu nikdy žádný hrad nebyl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Farmaceutka v Gaze: Před příměřím jsem si připadala jako ve středu fronty. Střelba byla slyšet každý den
-
Čeští politici zasahují do záležitostí Slovenska, tvrdí Fico. Jmenovitě kritizoval velvyslance Jindráka
-
Británie přišla kvůli brexitu o 1,8 bilionu korun. Po 5 letech považuje odchod z EU za chybu 55 procent Britů
-
Zlínského žháře obvinili kriminalisté z pokusu o vraždu. Za podpálení baru mu hrozí až 20 let vězení