Na Vlastivědné stezce řídicího učitele Jaroslava Petra objevíte přírodní krásy Broumovska
Naučná stezka vás provede z Machova okruhem k polské hranici a zpátky. Cestou potkáte deset informačních panelů, jejichž prostřednictvím se seznámíte s historií a zajímavostmi Machova a jeho okolí a dočtete se i o místní přírodě a její ochraně. A zkusíte středně náročnou cestou pokořit horu Bor.
Na náměstí městysu Machov, sedm kilometrů od Police nad Metují, začíná Vlastivědná stezka řídicího učitele Jaroslava Petra. Vydáte se po modré turistické značce, vystoupáte na horu Bor s vyhlídkou na Sypací skále, osvěžíte se vodou ze studánky, ale i krásnými rozhledy.
V rozložitém masivu Boru nad Machovem, v české části Stolových hor uvidíte i zřícené skalní bloky. V minulosti tam stávala pitoreskní skalní věž, jejíž spodní část se neustále drolila. Proto se jí začalo říkat Rozsejpací nebo Sypací skála. V noci z 10. na 11. května roku 1921, údajně po silné bouři a lijácích, se přečnívající balvan odlomil a s rámusem zřítil. Přitom drtil všechno, co mu přišlo do cesty. Kamenná lavina poškodila i chalupy pod svahem Boru, zraněn ale nikdo naštěstí nebyl. Příhodu dodnes připomíná jak základový skalní výhoz samotné Sypací skály, tak i rozsáhlé balvaniště na úpatí hory.
Zastavení nedaleko školy je věnováno historii machovské školy a pokrokovému učiteli, pedagogickému spisovateli Jaroslavu Petrovi. Budoucí venkovský učitel se narodil roku 1862 v Opočně a studoval v Hradci Králové. Do machovské školy nastoupil v září 1882. Jeho služné bylo tehdy 400 zlatých. Za svého působení vyučoval ve třídě, která byla umístěna v chalupě Václava Kubečka č. p. 22.
„Policko je stejně krásné jako drsné, a to po stránce přírodní i lidské a kulturní,“ napsal osvícený pedagog Jaroslav Petr o kraji, který se mu stal domovem. Kromě toho sepsal i Prvouku na škole venkovské. Stýkal se také s T. G. Masarykem, s nímž rád diskutoval.
Deset zastavení s výstupem na horu Bor
První zastavení v Machově se jmenuje „Na Městečku“. Odtud po žluté turistické stezce vystoupáte až na Tkalcovský stezník a po modré dojdete na Českou vyhlídku, kde vás potěší rozhledy do kraje. Druhé zastavení je věnované historii místní školy a osobnosti řídicího učitele Jaroslava Petra. Třetí najdete u pomníku padlých v 1. světové válce, na trase ke katolickému kostelu sv. Václava (čtvrté zastavení). Páté vede k novodobé stavbě sboru Církve československé husitské, šesté „U Beranky“ připomíná bohatou historii lyžování na Machovsku.
Odpočinek a pokochání výhledy do kraje nabízí sedmé zastavení „U Jeřábu“ na Bukovině. Zdejší panoramatická fotografie pomůže s orientací v místních kopcích a pohořích. Pokračovat budete přes náhorní louku a dál po žluté ke křižovatce turistických cest U Traverz, kde se žlutá značka napojuje na modrou.
Osmé zastavení „Tkalcovský stezník“ je věnované hlavně dětem a všem příznivcům pověstí. Také se tu dozvíte jména slavných osobností, které se horou Bor a místním krajem nechali inspirovat. Deváté zastavení „Pod Českou vyhlídkou“ (Vyhlídka pod Borem) vám přiblíží stavbu Skupinového vodovodu Bor. Odtud si můžete cestu sami prodloužit ještě půlkilometrovým náročnějším výstupem do kopce ke Krásné vyhlídce.
Nevynechejte ani osvěžující oázu s desátým, posledním zastavením „U Studánky“ pod Borem. Sílu vám dodá zdejší výtečná pramenitá vody, mohutné buky poskytnou stín k odpočinku a ke zklidnění mysli. Informace o floře vytvořili žáci machovské školy ve spolupráci s CHKO Broumovsko.
Kousek od studánky je pak poslední zajímavost vlastivědné stezky: Přírodní rezervace Farní stráň. Jsou to bučiny s jedlemi a javory, tedy lesní porosty, které svým složením nejvíc připomínají původní lesy. Voda ze studánky se po pár metrech vlévá do divokého Bučinského potoka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
