Na zámku ve Žďáru nad Sázavou si můžete projít světelný adventní kalendář. Nejkrásnější je potmě
Adventní kalendář si nejčastěji představujeme jako něco, na čem postupně, od prvního prosince až do Štědrého dne, otevíráme okénka a vylupujeme čokoládky, čaje, oříšky a další překvapení. Co si ale adventní kalendář projít? Na zámku ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině je dvacet čtyři svítících překvapení rozmístěných po celém areálu.
„Areál žďárského zámku má čtyři nádvoří, sádky a sad,“ říká vedoucí edukačního oddělení Zámku Žďár Zuzana Demlová. A všemi těmito místy návštěvník v rámci hledání jednotlivých zastavení adventního kalendáře projde. Mapa trasy je umístěna na několika místech areálu, ale je možné si ji vyzvednout také na recepci, Kromě toho na ni odkazuje i QR kód u každého zastavení. Každý si ale může putovat po svém a po jednotlivých místech pátrat.
Světelný adventní kalendář je kdykoli volně přístupný. Světýlka ale samozřejmě nejlépe vyniknou ve tmě. „Kdyby to někdo chtěl mít vyloženě jako bojovku a přijít třeba až v deset večer, tak může klidně dorazit,“ říká Zuzana Demlová. Ovšem s tím, že v jedenáct hodin v noci světla automaticky zhasínají.
Světelné instalace jsou umístěné na vodě, pod náhonem, ale i v oknech nebo vnitřních prostorách, a jsou většinou vyrobené z papíru. Na sádkách si navíc návštěvníci mohou na vodu pustit lampion s přáním. Stálé jeviště na jednom z nádvoří se proměnilo v ladovský fotokoutek a z malé místnosti v bývalé klášterní chodbě je vánoční poštovna, ze které je možné psát Ježíškovi, Santa Clausovi nebo komukoliv jinému.
Zastavení světelného adventního kalendáře na zámku ve Žďáru nad Sázavou svítí všechna najednou, nerozsvěcejí se postupně podle jednotlivých dní. Svítit budou po celém areálu zámku až do 31. prosince 2024.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
