Naučná stezka po hornických památkách u Rtyně vede krásnou přírodou
Když se řekne hornický kraj, nejspíš nikoho napadne, že by mohlo jít o půvabnou krajinu s nádhernými lesy. Přesto je něco takového možné. V Jestřebích horách, v kopcích nad městem Rtyně v Podkrkonoší se těžilo uhlí už před 400 lety. A místy, kde se kdysi kutalo, vede dnes příjemná naučná stezka.
Když se v Markoušovicích v roce 1590 objevilo uhlí, znamenalo to pro zdejší kraj fatální změnu. Ne snad, že by se místním uhlím dalo topit v kamnech. Mělo dokonce svůj obchodní název – vulkanit. Šlo o velmi kvalitní kovářské uhlí určené k průmyslovému využití. Bylo totiž tak výhřevné, že by propálilo běžná domácí kamna. Na rozdíl od později otevřených dolů na Ostravsku či Kladensku, tady uhlí „vystupovalo“ z kopců. Těžilo se tedy na povrchu, ale ze svahů jej bylo potřeba svážet dolů.
K přepravě sloužily koňské dráhy, které uhlí svážely po vrstevnici. Ovšem k dráze muselo uhlí dopravit zvláštní zařízení zvané bremst. Jeho pojmenování pochází z německého výrazu die Bremse - brzda, protože vozíky s uhlím byly navázané na nekonečném laně a ty těžší vytahovaly nahoru lehčí prázdné. Aby neletěly neřízeně ze svahu, brzdilo je důmyslné zařízení. Zářezy v krajině dodnes bremsty připomínají, bylo jich tu celkem pět.
Dědičné doly a selské kutačky
V Jestřebích horách nebyly nikdy velké doly, vždy šlo jen o malá důlní díla pro 5 až 20 horníků. Byly to tzv. dědičné doly, které se dědily z generace na generaci, respektive právo k dolování. Někdy se jim také říkalo „selské kutačky“, protože si v nich místní zemědělci přivydělávali v zimě, kdy nebyla práce na poli.
Hrabě Schumburk, majitel náchodského panství, do kterého okolí Rtyně v Podkrkonoší a Malých Svatoňovic patřilo, nechal vystavět síť koňských drah. Hřebenová cesta nese po něm název Panská.
Naučná stezka po hornických památkách měří celkem 12 kilometrů. Cestou je možné narazit na Schaumburskou myslivnu, odkud je krásný výhled do kraje. Další kamennou stavbu zdobí typický erb, jedná se o původní budovu strojovny. Vedle ní stojí dlouhá roubenka, která sloužila jako zázemí horníků, ale také cáchovna, kde sídlil úředník a rozděloval horníkům práci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vláda schválila důchodovou reformu, věk odchodu do penze se zřejmě prodlouží nad 65 let
-
Úspěšně podnikal, pak propadl kutnohorské sektě. Příběh muže ubitého při rituálech u Českého Šternberku
-
‚Přežila jsem jednu válku a přežiju i tuhle.‘ 98letá Ukrajinka utekla z Doněcku, ušla deset kilometrů
-
Češi se podceňují, Američané se nacpou všude, Izraelci jsou odvážní. Miliardář Fryc popsal, co brzdí startupy