Nejen Národní divadlo, ale i rozhlednu Hýlačku u Tábora postavil národ sobě
Hýlačka je jméno kopce nad jihočeským Táborem. Jazykovědci si dodnes lámou hlavu, co zvukomalebný název přesně znamenal. Ať už byl význam jakýkoliv, jméno kopce na sebe vzala i rozhledna na jeho vrcholu. Z ochozu ve výšce 25 metrů je vidět celý kraj od Šumavy přes Novohradské hory až po vrcholky Brd.
Kopec Hýlačka není nijak vysoký, tyčí se do nadmořské výšky 525 metrů. Přesto jde o nejvyšší kótu široko daleko, díky čemuž se z ní otevírají hezké a především nezvyklé pohledy do krajiny.
O vznik rozhledny se zasloužil táborský odbor Klubu českých turistů. Plány stavby na jeho popud vypracoval profesor pražské techniky Theodor Petřík, který rozhledně vtiskl podobu husitské hlásky. Věž byla postavena roku 1920. Jednalo se o 18 metrů vysokou, šindelem krytou konstrukci na šestiboké kamenné základně.
Za druhé světové války využívala věž německá armáda jako pozorovatelnu protivzdušné obrany. Po válce sloužila opět jako rozhledna až do roku 1967, kdy ji zabral Svazarm. Roku 1990 se Hýlačka vrátila Klubu českých turistů a o rok později začala znovu sloužit veřejnosti. Bohužel ne nadlouho. 1. ledna 2012 lehla celá stavba z nejasných příčin popelem.
Klub českých turistů se ale odhodlal rozhlednu obnovit. Vyhlásil proto sbírku, která se setkala s velkým ohlasem. Jména drobných dárců najdete mimochodem na cedulkách, přimontovaných k 136 schodům nové stavby. Nevznikla totiž replika původní rozhledny, ale dvakrát vyšší ocelová věž. Díky tomu je nyní výhled nad korunami okolních stromů.
K rozhledně jezdí autobusy táborské MHD, 300 metrů od stavby je také rozlehlé parkoviště pro návštěvníky. Vstup na rozhlednu je za mírný poplatek skrze turniket, který je naprogramován tak, aby na vyhlídku pustil maximálně 20 návštěvníků najednou. Nedaleko rozhledny se nachází i táborská zoo. Hýlačka je tak oblíbeným cílem rodinných výletů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tendr silničářů ve středních Čechách padl. Kraj se vrátí ke starým smlouvám a vymýšlí další postup
-
Michailidu: Vypěstovat ano, sklidit ne. Vládní návrh pravidel nakládání s konopím podporuje ilegální trh
-
Nevíme, zda bude Trump s Netanjahuem trpělivý. Izrael často nedělá, co si USA přejí, říká Kalhousová
-
Šibeniční termín? ‚Věřím, že se to do voleb stihne. Projednám to s opozicí,‘ říká Blažek k trestní reformě