Nové Město nad Metují je renesanční perlou. Zdobí ho vlaštovčí štíty, věže i tajemné Zadomí
Novému Městu nad Metují na Náchodsku v Královéhradeckém kraji se přezdívá Město na skále, Český Betlém nebo Renesanční perla. Nachází se v podhůří Orlických hor a jeho historické jádro je od roku 1970 městskou památkovou rezervací. Návštěvníky láká nejen k poznávání historie, ale i k odpočinku.
Město bylo založeno na počátku 16. století nad údolím řeky Metuje. Základní kámen položil Jan Černčický z Kácova 10. srpna 1501. Dominantami, které jsou vidět už z dálky, jsou věž renesančního zámku zvaná Máselnice a gotický kostel Nejsvětější Trojice.
Měšťanské domy, které obklopují působivé Husovo náměstí, mají jednotnou renesanční úpravu, na severní straně s typickými štíty s tak zvanými vlaštovčími ocásky, s mázhausy a s podloubím. Náměstí je 143 metrů dlouhé a 68 metrů široké. A kromě domů s barevnými fasádami ho zdobí barokní sousoší sloupu Nejsvětější Trojice a Mariánský sloup. S novodobým vydlážděním náměstí ladí i soudobě zrekonstruovaná studna, která od 16. století zásobovala město vodou. Nahlédnout do ní můžete i dnes, ale vodní hladinu už v ní nespatříte.
Na Husově náměstí vás zaujme také prostor u kostela Nejsvětější Trojice z roku 1541, před kterým se z pískovcového soklu rozhlíží zakladatel města Jan Černčický od akademického sochaře Petra Nováka z Jaroměře. Prostor dotváří Spolkový dům s městským infocentrem. Za ním objevíte městské muzeum a také takzvané Zadomí. Vstoupíte tak do tajemné uličky, která za domy obkružuje celé náměstí až k zámku.
Luisina polka, Máselnice a F. L. Věk
V severozápadní části Husova náměstí stával panský pivovar, který měl od roku 1818 pronajatý sládek František Smetana. V roce 1824 se Smetanovi přestěhovali do Litomyšle, kde se jim narodil syn Bedřich. Ten pak často jezdil do Nového Města k příbuzným, kde se prý zamiloval do své sestřenky Aloisie a na jejíž počest složil o prázdninách roku 1840 Luisinu polku.
Slavného hudebního skladatele dnes u příjezdové cesty k novoměstskému zámku připomíná jedna z nejzdařilejších soch Bedřicha Smetany. V roce 1934 ji vytvořil místní rodák, akademický sochař Josef Marek. Naproti ní, do parčíku před zámek umístili novoměstští svou první pískovcovou kašnu z roku 1663.
Této části náměstí zřetelně dominuje původně renesanční zámek, který vybudovali Pernštejnové na místě vyhořelé tvrze zakladatele města. Z ochozu válcové zámecké věže zvané Máselnice, protože její obrysy připomínají máselnici, tedy nádobu na stloukání másla, budete mít z výšky 32 metrů renesanční náměstí jako na dlani a navíc dohlédnete až do Krkonoš.
Husovo náměstí v Novém Městě nad Metují si zahrálo i v televizním seriálu F. L. Věk, protože pro natáčení bylo vhodnější než náměstí v Dobrušce, kde buditel F. L. Věk ve skutečnosti žil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
