Novoměstský zámek se chlubí technickými vymoženostmi i barokními sochami od Brauna

Historie zámku je téměř totožná s historií města. Zámek je součástí městské památkové rezervace. Byl založen v roce 1501 Janem Černčickým z Kacova. Následující majitelé Pernštejnové se zasloužili o zařazení Nového Města nad Metují mezi perly renesančních měst. A vlastně každý další majitel významně přispěl k rozvoji zámku i města.

Z dob rodu Trčků zůstalo na zámku dokonce i strašidlo – bývalá zámecká paní se zapsala se svou krutou povahou tak neblaze do myslí svých poddaných, že ji po smrti prokleli, a ona prý dodnes nenašla klid a zjevuje se v chodbách zámku coby Černá paní nebo také Zlá manda.

Letecký pohled na náměstí a zámek v Novém Městě nad Metují|foto: Karel Jakubec

Do zámku zanesla nová doba i výtah nebo ústřední topení

Novoměstský zámek je přitom dodnes obyvatelný. Posledními majiteli byli Bartoňové z Dobenína, jeden z nejmladších českých šlechtických rodů. Textilní průmyslník Josef Bartoň byl do šlechtického stavu povýšen v roce 1912.

A byl to on, kdo na zámek pozval architekta Dušana Jurkoviče, aby zámek zmodernizoval. A tak tam najdeme i takové technické vymoženosti, jako je ústřední topení, výtah či telefon. Interiéry navržené Dušanem Jurkovičem a dřevěná lávka v zámecké zahradě patří k architektonickým lahůdkám.

Zámek v Novém Městě nad Metují - pohled ze zahrady|foto: licence Public Domain, volné dílo, Jana Odlová

Na zámku najdeme i autentické interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco a funkcionalismu. Na jejich výzdobě pracovalo mnoho dalších významných českých umělců, například Pavel Janák, František Kysela, Marie Teinitzerová, Helena Johnová a další.

V prostranství před zámkem a v rozsáhlé zámecké zahradě jsou k vidění barokní sošky z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Terasová zámecká zahrada s dřevěnými stavbami je vyvedena v italském stylu. I ta byla počátkem 20. století přestavěna a podílel se na ní opět Dušan Jurkovič.