Obrovské sochy z písku lákají do Lednice na Břeclavsku. Letošním tématem je surrealismus

31. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sochy z písku v jihomoravské Lednici

Překrásné sochy z písku mohou opět obdivovat návštěvníci Lednice na Břeclavsku na jižní Moravě. Venkovní galerie písečných soch se při letošním, už šestém ročníku nese v duchu hesla Cesta do fantazie. Sochaři se nechali inspirovat surrealisty, jako je Salvador Dalí, Joan Miró nebo česká malířka Toyen. Areál na dohled od hlavního parkoviště bude otevřený každý den až do konce října.

Český sochař Michal Olšiak ze Žďáru nad Sázavou si pro pořádání výstav písečných soch vybral jihomoravskou Lednici před šesti lety. Od té doby každý rok se svými přáteli i hosty ze zahraničí vytváří úchvatná díla, mnohdy velká i několik metrů. Letošní téma je podle jeho slov bláznivé. Přitom jde ale o velmi propracované a poutavé bláznovství.

Dvacet sochařů se zadaného tématu chopilo skutečně prvotřídně. Z hromad udusaného písku doplněného vodou se postupně začala vynořovat precizně propracovaná sochařská díla, která diváky nutí zkoumat každý detail. Obdivovat mohou třeba slečnu ve slamáku odpočívající v obrovské botě, jejíž tkaničky pokračují směrem k soše římského vojáka, sbíhají se a postupně se mění v kolejiště, jež sochou vojáka prochází až k dalšímu dílu, kterým je parní lokomotiva zkřížená s chameleonem. "Cílem bylo dát nejen prostor fantazii, ale díla také nějakým způsobem propojit, aby to nebyl jen takový náhodný blázinec," říká sochař Michal Olšiak, který vytvořil právě sochu římského válečníka.

Mezi dalšími sochami mohou diváci najít třeba prvky šachu. Zmíněný chameleon lapá svým lepkavým jazykem šachového pěšce. Socha chobotnice zase chapadly objímá figuru šachové věže, na jejíchž hradbách sedí několik koček. Precizně vypracovaná je také socha Radovana Živného - ulita mořského korýše, z níž vychází lidská ruka znázorňující raka poustevníka. Úsměv na tváři pak může vykouzlit pozadí slečny na kolečkových bruslích vykukující z obrovské dámské kabelky.

Sochy z písku v jihomoravské Lednici, chobotnice

Zahraniční umělce zastavila pandemie

Letošní ročník sympozia se musel kvůli protiepidemickým restrikcím obejít bez účasti zahraničních sochařů. Michal Olšiak ale zapojil svou rodinu, protože i jeho sourozenci se věnují umění, ať už jde o keramiku, malbu nebo sochařství. Bratr Ondřej zpracoval dívku v botě. Sestra Zuzana vytvořila Alenku spící v objetí draka. Přispěl také Olšiakův desetiletý syn, který letos poprvé zcela bez otcovské pomoci vytvořil zajímavý hřib s obličejem sovy. Rodinný talent se zkrátka nezapře.

Přesto, že základním materiálem soch z písku je jen udusaná sypká hmota s vodou, díla zpravidla vydrží až do podzimu. Po dokončení jsou totiž naimpregnovaná zpevňovacím roztokem. Jejich život ale po sezóně nemilosrdně ukončí bagr, aby v dalším ročníku mohla vzniknout nová díla na nové téma. Mnohé výtvory jsou ale natolik dokonalé, že by opravdu stálo za to je odlít a uchovat na věčné časy.

Sochař Michal Olšiak při práci

Výletníci mohou sochy v Lednici obdivovat až do konce října, každý den od 8 do 20 hodin. Vstupné začíná na stokoruně. Areál se nachází jen pár kroků od hlavního parkoviště. Pro ty, které sochy uchvátí natolik, že v nich probudí touhu tvořit, je připraveno velké pískoviště s podobně kvalitním pískem. Kdo by čekal, že na něm budou zdokonalovat své umění jen ti nejmenší, je na omylu. Častokrát jsou to právě tatínkové a maminky, kteří se tu na chvíli vracejí zpátky do let, kdy pískoviště znamenalo začátek cesty do jejich fantazie.

Zdroj: https://www.facebook.com/PisecnySvet/ a www.olsiak.cz

Spustit audio