Pahorek u Hořic zdobí husitský válečný vůz a český lev. Mohejlík připomíná vítězství Žižkových vojsk

20. březen 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Český lev na husitském válečném voze probouzí emoce i v dnešní době

U Hořic v Královéhradeckém kraji vznikla v roce 1893 mohyla na památku zdejšího vítězství Žižkových vojsk nad oddíly kališnické šlechty v roce 1423. Husitský pomník zvaný Mohejlík usadili jeho iniciátoři na uměle vytvořený pahorek ve tvaru hory Říp. Pomník má podobu husitského válečného vozu, který stráží český lev. Připomíná místo, kde byla dokonána Žižkova vítězná bitva.

V Hořicích byla na jaře roku 1423 svedena první bitva mezi polním vojskem Jana Žižky a vojskem Panské jednoty, které vedl Čeněk z Vartenberka. Místo, kterému se lidově říká Hořelid, nebylo pro památník Božích bojovníků vybráno náhodně: právě tady podle pověsti bitva skončila a prchající oddíly kališnické šlechty byly zdecimovány. Hlavní část boje byla předtím svedena na nedalekém vrchu Gothard, kde údajně tehdy už slepý hejtman Jan Žižka nechal vystavět vozovou hradbu ze sto dvaceti vozů.

Mohylu ve tvaru hory Říp nechal uměle navršit a památník na ní postavit hořický vlastenec a rusofil, hlasatel husitských tradic Josef Šťastný, majitel vinárny U Božích bojovníků. Autorem pískovcového díla je hořický sochař Antonín Šešina. Pomník má podobu husitského vozu naplněného válečnými trofejemi, na němž sedí český lev. Ještě dnes návštěvníky udivuje um tehdejších kameníků. Ti totiž dokázali na voze vytvořit velmi věrohodnou strukturu masivního dřeva. Nápisy na pomníku připomínají nejslavnější husitské bitvy.

Mohyla je zároveň vyhlídkovým místem

Mohyla i se sousoším je vysoká devět metrů. Nahoru k husitskému vozu, kde je i rozhledové místo, můžete vystoupat po jednoduchém schodišti. Mimo jiné pak uvidíte město Hořice, ale i vrch Gothard a stejnojmenný kostelík.

Při obcházení pomníku se dají pohodlně přečíst nápisy. Jedna jejich část je i v azbuce, ve staroruštině a zároveň tak odkazuje k rusofilství vlastence Josefa Šťastného. Sedící lev má hlavu otočenou k místu bitvy, k východu, ale podle tehdejšího smýšlení je tak prý zároveň označena země, odkud přijde spása. Tehdy to tak lidé chápali, ale řada z nich, kteří pak Rusko navštívili, z ruského snu vystřízlivěli už v 19. století.

Od pomníku s husitským kalichem je vidět kostelík sv. Gotharda, v jehož blízkosti se kdysi odehrála hlavní část bitvy v roce 1423

U paty mohyly stojí ještě pískovcový husitský kalich, na boku jeho podstavce jsou vytesány verše, jejichž autorem je pravděpodobně sám Josef Šťastný: „ … Hledej poutníče, příklad v knize dějů, nenajdeš slavnější nad českou epopeju. Kdy mstitel Husův – Žižka orlím letem ved´ tábor svůj k vítězství s celým světem …“

Husitská mohyla Mohejlík u Hořic je celoročně volně přístupná. Je to zároveň odpočinkové i rozhledové místo a páté zastavení na Naučné stezce Hořicemi a okolím. Pěšky se tam dostanete jižním směrem z hořického náměstí Jiřího z Poděbrad podle směrových ukazatelů asi za 35 minut, autem stejnou cestou za pět minut. Blízko úvozu, který je pak určen jen pro pěší nebo cyklisty, je možné pohodlně zaparkovat.

Oslavné verše pravděpodobně od hlasatele husitských tradic Josefa Šťastného na boku podstavce pod sochou kalicha

Výletníci také mohou přijet vlakem na nedaleké hořické nádraží a odtud pak za deset minut pěšky doputují k Mohejlíku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.