Památník prusko-rakouské bitvy nad Trutnovem je zároveň unikátní rozhlednou

14. květen 2015
Česko – země neznámá

Dříve šibeniční vrch, zvaný podle toho také Šibeník, nad Trutnovem poutá pozornost monumentálním pomníkem. Památník rakouského generála Ludvíka von Gablenze, který vedl jedinou vítěznou bitvu v prusko-rakouské válce roku 1866, je zároveň unikátní rozhlednou. Uvnitř ocelového obelisku je krypta s generálovými ostatky a schodiště vedoucí do špičky památníku.

Až do doby osvícení a Josefínských reforem se na kopci nad Trutnovem stavěly šibenice. Vrch nebyl zalesněný tak jako dnes, a tak dával všem potenciálním padouchům na vědomí, jak dopadnou, pokud nebudou dodržovat místní právo.

Dnes na Šibeníku stojí památník připomínající padlé vojáky v bitvě roku 1866 a také k poctě generála Gablenze. Návštěvníci zde najdou i naučnou stezku, která je provede historií bitvy i celé války mezi Prusy a Rakušany.

Šlo tehdy o jediné rakouské vítězství na severním bojišti. Bylo však draze zaplaceno. Rakouská ztráta téměř pěti tisíc vojáků byla oproti padlým Prušákům čtyřnásobná. Dva roky po této bitvě byl na vrchu Šibeník vztyčen památník. Ocelový, sedmnáct metrů vysoký obelisk musely tehdy přivézt koňské povozy jako jednotlivé díly, které museli na místě pomocí nýtů dělníci sestavit.

Litinový pomník se schodištěm a vchodem do krypty a rozhledny

Slavnostní odhalení památníku se konalo přesně dva roky po bitvě: 27. června 1868. Byl vystavěn z iniciativy trutnovského spolku vojenských vysloužilců za přispění knížete Schaumburg-Lippe. Na památníku jsou uvedena jména brigád, pluků, praporů, padlých důstojníků a číselný přehled ztrát vítězného X. armádního sboru. Roku 1899 byl památník doplněn o ozdobný železný plot.

Generál Ludwig von Gablenz

Zásluhy v bitvě u Trutnova generála Gablenze ale vojensky příliš zúročeny nebyly. Rakušané válku prohráli a generál Gablenz se záhy uchýlil do ústraní, mimo vojenskou službu a v roce 1874 spáchal sebevraždu ve Švýcarsku.

Trutnovští si ale jeho zásluh velmi považovali. A tak když počátkem 20. století město Curych rušilo hřbitov, na němž byl jako sebevrah pohřben, město Trutnov požádalo o jeho ostatky. Ty byly nakonec uloženy pod památníkem – generál si totiž vždy přál být pochován se svými vojáky. Převoz ostatků se uskutečnil v roce 1905 za účasti 50 tisíc lidí a šlo tehdy o velkou manifestaci.

K pomníku generála Gablenze bylo teprve počátkem 20. století přistaveno schodiště

Pro uložení ostatků byla pod památníkem zřízena krypta, přistaveno bylo i schodiště ke vchodu do krypty. Uvnitř obelisku vzniklo navíc i točité schodiště vedoucí až do špičky pomníku.

Ve slavnostní dny se z vršku památníku vyvěšovaly císařské zástavy. Teprve později začalo být schodiště a vrchol památníku využívány jako rozhledna. Výhled je odtud samozřejmě na Trutnov a jeho okolí, za dobrého počasí jsou vidět Krkonoše, ale třeba i Ještěd.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d6283.090353214586!2d15.906384671798468!3d50.55598714836948!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDMzJzIxLjEiTiAxNcKwNTQnMjEuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1431596068045" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.