Peliny u Chocně mají své kouzlo i v zimě. Přírodní rezervace začíná hned za městem
Peliny jsou pestrý kout přírody a nezáleží na tom, z jakého břehu Tiché Orlice se tam vydáte. Na skalní stěny můžete shlížet přímo z vyhlídky v přírodní rezervaci anebo si jejich majestátnost uvědomit z pohledu od vodní hladiny, když se budete procházet právě historickým parkem.
Skalní stěny přírodní rezervace Peliny patří k nejvyšším v Pardubickém kraji. Tvoří je opuka a v rezervaci jich najdete přes dvacet. Místy dosahují výšky okolo čtyřiceti metrů. Některé skalní útvary a věže mají dokonce svá jména. Nejznámějším rozeklaným skaliskem bude pravděpodobně Velbloud, ale našli byste tu i Indiána.
Zdejší skály vznikaly v druhohorách, jsou pozůstatkem křídového moře. Mezi nimi se střídají rokle, pukliny a dokonce je tu i malá jeskyně. Říká se jí Koňská díra. To proto, že by tudy podle legendy prošel i kůň. K tomuto místu se pak vážou i další pověsti.
Pelův mlýn už nenajdete
Historický název Peliny je spojovaný s existencí středověkého mlýna, který patřil rodině Pelinů či Pelů. V příbězích, které se v Chocni v souvislosti s historií mlýna vyprávějí, vystupuje také postava malého mlynáře, snad podobného čertovi. Neví se ale, kde mlýn stával. Rouškou tajemství je zahalená i existence středověkých hrádků, které se měly v okolí Pelin nacházet. Nad skalami to byl například Vranov nebo Koutníkov.
Z pohledu zoologie a botaniky jsou Peliny velmi bohatou lokalitou. Teplo opukových skal a suťové svahy vyhovují vzácným druhům měkkýšů, žijí tu desítky druhů plžů a kromě zpěvných ptáků také dravci. S jarem v Pelinách vykvétají podléšky, sasanky a violky, v květnu vás určitě na skalách upoutají žluté květy tařice skalní a v suťových lesích roste i zajímavý klokoč zpeřený.
Turistická značka v přírodní rezervaci vede i po vrcholcích skal. Nejznámější je Doskočilova vyhlídka. Na místě je zábradlí, přesto je důležité se tu pohybovat s opatrností. Z vyhlídky uvidíte do celého údolí. Pokud při výletu sejdete z červené turistické stezky a přejdete přes řeku po mostě u Postolovského mlýna, dostanete se do Bošínské obory, která kdysi patřila rodu Kinských. Stále v ní rostou krásné mohutné duby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
