Pevnosti poznání v Olomouci. Do vesmírné expozice se vchází pravou hvězdnou bránou
V Olomouci máte na výběr. Můžete vyšlápnout k lošovské hvězdárničce na severovýchodě města. Zastavit se na Horním náměstím u orloje s půl tisíciletí starými základy, jehož podobu přemlela nedávná současnost. Zajít do archivu zdejší univerzity, kolem které se v minulosti pohybovala řada astronomů. Nebo projít hvězdnou bránou a potkat se s vesmírem všemi smysly.
Pevnost poznání – Centrum popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jak zní celý název, najdete v Bezručových sadech. Z venku ji lehce přehlédnete, dodnes je totiž ohraničena hradbami z poloviny 18. století, které byly součástí obranné linie města. Za valy vysokými až pět metrů byl ale v letech 1855 až 1857 postaven sklad zbraní a střelného prachu, který o dalších sto padesát let později přestavěli na „výkladní skříň“ popularizace a komunikace vědy.
Charakteristickou kopuli s astronomickými dalekohledy zde ovšem nehledejte. Při pohledu z venku vypadá „pouze“ jako dlouhá, třípatrová budova. Když ale projdete velkými dřevěnými vraty, ocitnete se ve světě, kde se kloubí historie se současností, a tak trochu i budoucností. Ve vkusně zrestaurovaných vnitřních prostorách, které neskrývají historický původ, našlo své místo hned několik stálých expozic.
V přízemí se vydáte na výlet do historie olomoucké pevnosti, kterou ovlivnila císařovna Marie Terezie a její syn František Josef I., stejně jako generál Ernest Gideon von Laudon. Ano, ten, který „jede skrz vesnici…“.
O patro výše je osmimetrová maketa lidského mozku, do něhož můžete dokonce vstoupit, doplněná nejen o obří lidské oko, ale také stanoviště s logickými úkoly, hlavolamy nebo šiframi. Určitě si nenechejte ujít kuličkovou dráhu a gyroskop. První je důmyslným propletencem drátěných koryt, kterými máte „provést“ dřevěnou kouli. Gyroskop je jen pro odvážné! Když se do něj necháte připoutat, zažijete jeden z tréninků, jímž procházejí skuteční kosmonauti.
VÍTE, ŽE...
- V roce 1573 byla v Olomouci založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích – jezuitská akademie. Na její půdě působila celá řada středověkých astronomů. Například Johannes Hancke, Jakub Kresa a především Valentin Ignác Stansel (1621-1705) – autor první české kreslené mapy Měsíce a celé řady významných spisů o kometách, slunečních hodinách nebo námořní navigaci. Mj. v březnu 1668 spoluobjevil jasnou kometu C 1668/E1, jeho pozorování cituje i Isaac Newton ve svých Principiích. Sepsal také fiktivní dialog třech postav, které se procházejí ve vesmíru a diskutují o Nebi a Zemi, s názvem Uranophilus Caelestis Peregrinus.
- V letech 1853 až 1858 pracoval v Olomouci jeden z největších pozorovatelů 19. století – Johann Friedrich Julius Schmidt (1825-1884), pozdější ředitel athénské observatoře. V jeho denících jsou desítky tisíc odhadů jasností nejrůznějších hvězdy, fascinující kresby planet, především Jupiteru, pozorování zodiakálního světla, odhady barevných odstínů hvězd a mnoho dalších záznamů. Je autorem jedné z nejpodrobnější map Měsíce, na které zachytil polohu a vzhled přes 30 tisíc kráterů.
- Po poledni 15. července 1878 se na částečně zamračené obloze objevil zářící mrak, ze kterého za nápadného rachotu vypadl černý, na dotek teplý kámen. Nalezen byl zemědělci pracujícími na poli u Těšic, severovýchodně od Vyškova. Meteorit původně vážil 29 kilogramů, svědci si však ulámali řadu kousků „na památku“. Z obavy před dalším znehodnocením byl uložen v blízkém ovčíně, později u starosty, nakonec v místní kapličce. Během srpnových žní téhož roku byly poblíž místa pádu objeveny jeho další části. Hlavní kamenný meteorit je nyní v Muzeu přírodní historie ve Vídni, drobné úlomky v Moravském zemském muzeu v Brně a Národním muzeu v Praze. Se stářím 4 a půl miliardy let je příkladem materiálu dokládajícím původní stavbu těles rané Sluneční soustavy.
Aby toho nebylo málo, na stejném podlaží je interaktivní expozice Živá voda věnovaná biologii a geografii, kterou zabydleli pozoruhodní živočichové jak v nadživotní velikosti, tak pohledem skrze lupy a moderní mikroskopy. Více než děsivě názorný je zátopový model Olomouce demonstrující, jak by město mohlo dopadnout při tzv. stoleté vodě. Vynechat nesmíte ani podmořskou jeskyni.
Pravověrné kosmoplavce potěší nejvyšší patro, které je věnované světlu. Určitě si pohrajte s optickými experimenty, díky nimž poznáte podstatu viditelného záření a nástrahy, které překonává během pouti prostorem i časem. Roztočené barevné kotouče ukáží, jak se míchají barvy a vznikají nejrůznější vzory, lampa vydávající ultrafialové záření odhalí skryté ochranné detaily na bankovkách a hrát si můžete s lomem světla v kapalinách.
To však není to nejpodivuhodnější. Najdete zde skutečnou hvězdnou bránu, jak přenesenou z vědecko-fantastického filmu. Když jí projdete, ocitnete se před skvostným planetáriem s kopulí o průměru sedm metrů. Jeho digitální oblohu přitom můžete sledovat v leže z pohodlných polštářů. Bezpočet informačních panelů, například s časovou osou popisující dějiny kosmonautiky, doplněných modely Sluneční soustavy i jednotlivých planet, jsou samozřejmostí.
Vlastně pozor! Kromě velkého planetária zde narazíte na obří otáčivou mapu hvězdné oblohy, malé planetárium pro jednu osobu, kde lze sledovat upoutávky na projekce ve větším „bratrovi“, a také planetárium hmatové, umožňující poznávat hvězdy dotykem.
Bavíte-li se zdejšími pracovníky, je zřejmé sepětí zdejšího science centra s mateřskou Přírodovědeckou fakultou. Nejde jen o výstavu více či méně pohyblivých exponátů, z nichž většina pochází z vlastních dílen, ale o svět, kde se učí nejen návštěvníci, ale také sami průvodci z řad studentů Univerzity Palackého. Lidově řečeno, mají to v hlavě srovnáno, ví, jakou cestou jít, aby dosáhli jediného cíle: Ukazovat všem – bez rozdílu věku i vzdělání – jak úžasný je svět kolem nás.
KAM NA VÝLET
Hvězdárna Lošov
V městské části Lošov (asi 9 km severovýchodně od Olomouce) na kopci s dalekým rozhledem byla v letech 1954-1957 postavena malá hvězdárna, dnes provozovaná dobrovolným spolkem. Pro veřejnost nabízí za příznivého počasí pozorování noční oblohy od jara do podzimu, v případě nepříznivého počasí promítání pořadů s astronomickou tematikou. Pojmenována je po svém zakladateli jako Hvězdárna Josefa Sienela.
Olomoucký orloj
Olomoucký orloj je nedílnou součástí radniční budovy na Horním náměstí. Podle pověsti jej v letech 1419 až 1422 sestavil Antonín Pohl, první písemná zmínka o jeho existenci však pochází až z roku 1519. Orloj byl v průběhu času mnohokrát přestavován, naposledy po silném poškození dělostřeleckými granáty v závěru druhé světové války. Při následné rekonstrukci jej od roku 1955 zdobí skleněná mozaika Karla Svolinského, která kombinuje hanácký folklor a socialistický realismus. Zobrazen je dělník s kladivem nebo destilující chemik, v kalendáriu je vyznačeno datum narození V. I. Lenina, J. V. Stalina nebo K. Gottwalda. Součástí je také mapa právě pozorovatelné hvězdné oblohy, ukazatel fází Měsíce a další časové nebo kalendářní ciferníky.
Šternberk — sluneční hodiny
Na římskokatolickém kostele Zvěstování Páně ve Šternberku, v rekordní výšce 35 metrů nad zemí, jsou sluneční hodiny z roku 1783.
Muzeum času ve Šternberku
Od vesmírného času k atomovým hodinám, rozdílnost kalendářů a času v různých kulturách různých dob, princip měření času pomocí mechanických, elektrických a elektronických hodin – to a mnohé další představuje Muzeum času. Unikátní je i sám dům, ve kterém se nachází. Patří totiž k nejstarším ve Šternberku. Od počátku 16. století to byla tržnice, hostinec, mučírna a vězení, výrobna pálenky a likérů, od roku 1952 dům osvěty.
Hvězdárna v Prostějově
Hvězdárna se nachází uprostřed Kolářových sadů v západní části Prostějova nedaleko silnice na Plumlov, Boskovice a Žďár nad Sázavou. Kromě denních i nočních pozorování nabízí výstavy, pořady pro školy všech stupňů (i přímo ve školách), filmové večery nebo přednášky. Ke sledování oblohy jsou k dispozici nejrůznější dalekohledy, ten největší má průměr zrcadlového objektivu 40 centimetrů. Od roku 1973 se na hvězdárně provádějí základní meteorologická pozorování.
Související
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
