Po místech jihočeské zlaté horečky provází naučná stezka ze Stožic a Křepic
Jméno vesničky Křepice v předhůří Šumavy asi už nikomu nic neřekne. Před necelým stoletím, v roce 1927, do ní ale proudily davy lidí. Na místní cestě se totiž objevily při roztloukání štěrku kusy zlata. Dnes těmito malebnými místy vede okružní naučná stezka z nedalekých Stožic.
Jak to bylo tenkrát v Křepicích ve 20. letech se zlatou horečkou, popisuje podrobně publikace prácheňského nakladatelství Zlato na Prácheňsku od Jiřího Fröhlicha. Stalo se to v pátek 25. března roku 1927.
Toho dne vodňanský listonoš Václav Prošek roznášel jako obvykle po okolí poštu a když kráčel po soukromé vozové cestě odbočující z hlavní silnice do Stožic ke kruhové cihelně Vojtěcha Mareše, roztloukal zde Jan Novák z Libějovic kámen na štěrk. Uhodil přitom na větší kámen, ze kterého vypadly podivné žluté plíšky.
Listonoš jich vzal několik do města, kde je ukázal přednostovi pošty panu Erbanovi. V té době čekal na poště na složenku známý vlastivědný pracovník a katecheta Florián Fencl, který ihned rozpoznal jejich původ.
Okamžitě se vydal na místo nálezu, a přestože ho předjel na kole syn přednosty poštovního úřadu, ještě se mu podařilo nalézt několik kousků křemene se zlatými plíšky. Poštěstilo se to i dalším.
Ještě téhož dne a ve dnech následujících se sem valilo množství Vodňanských a ve víře snadného zbohatnutí přehrabovali kámen na silnici. Ze začátku občas něco našli, ale brzy se místo vyčerpalo.
V současnosti si zde můžete projít stezku s celkovou délkou přibližně osmi kilometrů. Vede převážně po vyasfaltovaných cestách. Okruh začíná v obci Stožice, provede vás po místní komunikaci na křižovatku, kde vpravo odbočuje směrem k osadě Křepice.
V Křepicích pokračuje na 640 metrů vysoký vrchol Svobodné hory a dále do osady Vodňanské Svobodné Hory. Tam je možné posedět u kapličky sv. Linharta a načerpat síly na závěrečnou část trasy naučné stezky, která se obloukem vrací zpět do výchozího bodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V lese i v trezorech. Maďarské úřady vykopaly miliony, peníze souvisejí s kauzou Orbánova ministra
-
‚Nevíme, jestli máme záložní generátor.‘ Sněmovna po výpadku proudu řeší revizi krizových plánů
-
Tisíce obchodů se zapojily do sbírky potravin. Mezi dobrovolníky byli i lidé, kteří sami pomoc potřebovali
-
Macronova podpora jako polibek smrti. Judista Riner se od dosluhujícího prezidenta distancoval





