Počátky těžby uhlí v západočeských uhelných dolech spadají do poloviny 16. století
Ostravsko, Karvinsko, Kladensko a Podkrušnohoří – to jsou lokality, které máme asi nejvíc spojené s těžbou uhlí. Přesto však na našem území najdeme i jiné lokality, kde se černé nebo hnědé zlato těžilo, například bývalý západočeský revír.
Počátky těžby uhlí tam spadají do poloviny 16. století. K pravému rozvoji hornického podnikání však došlo až v 70. letech 18. století, kdy se začalo uhlí těžit kousek za Plzní u Vlkýše a Chotěšova. V severní části pánve se dobývalo uhlí od počátku 19. století v okolí Kaznějova, a později u Třemošné.
Objem vytěženého uhlí zpočátku nebyl velký, teprve zavedení strojů, včetně toho parního, znamenalo radikální navýšení těžby. Vytěžené uhlí odebírala zejména nedaleká Heřmanova Huť, kde vznikla železárna.
Po druhé světové válce byl zřízen samostatný hornický národní podnik „Západočeské uhelné doly” se sídlem v Plzni, který převzal do své správy skoro tři desítky dolů, jen třetina z nich ale byla v provozu. Po sametové revoluci v roce 1989 dolování na Plzeňsku skončilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
