Pod Kunětickou horou se usadili Megabrouci. Výstava představuje hmyz ve výjimečném měřítku
V Dřítči nedaleko Pardubic můžete navštívit unikátní výstavu, která představuje extrémně zvětšené modely hmyzu. Expozice v golfovém areálu pod Kunětickou horou přibližuje svět brouků a včel ve skutečně výjimečném měřítku. Autorem modelů, z nichž některé dosahují délky až šesti metrů, je výtvarník Michal Olšiak.
Sochař Michal Olšiak už své plastiky představil na Brněnském výstavišti nebo v jízdárně valtického zámku. Současná expozice pod Kunětickou horou bude otevřená do konce září. Představuje více než dvacet modelů hmyzu v extrémním měřítku. Prohlédnout si tak můžete všechny detaily a povrch těla, speciální ústrojí, kusadla, propojení článků končetin či detaily očí. Na rozdíl od fotografií uvidíte brouky ze všech stran a díky speciálním zrcadlům také zespodu.
Expozice je rozdělena do několika částí podle čeledí hmyzu. Exponáty doplňují zvětšené fotografie. A velice poutavé jsou i texty o životě jednotlivých druhů, rozhodně se nejedná o strohý vědecký popis.
Na začátku expozice uvidíte obřího mravence. Ne náhodou sedí před zrcadlem. Podle zjištění vědců se totiž mravenec dokáže poznat v zrcadle. Velmi efektní a poutavá je část expozice, která představuje ostnohřbetky. Tento hmyzí druh vyniká neobvyklým tvarem těla. Z přední části hrudi vybíhají směrem vzhůru bizarní a velmi rozmanité trny, rohy a přilbice. Ve zvětšeném měřítku působí tito brouci jako by byli z jiné planety.
Na začátku byla makrolupa
Michal Olšiak si chtěl pořídit mikroskop, nakonec se ale rozhodl pro makrolupu. Se svými dětmi potom zkoumal povrch nejrůznějších věcí, až přišel na řadu brouk. A protože je Michal Olšiak hlavně sochař, ještě ten večer ho napadlo vytvořit obřího brouka. Začal jezdit na burzy, navštěvovat entomology. Obří modely totiž nevytvořil podle obrázků z anatomických atlasů, ale podle reálných živočichů.
Jako první v jeho ateliéru vznikl nosorožík filipínský. Šestimetrový model dal hodně práce, a tak Michal Olšiak ke spolupráci přizval i další kolegy. S nimi na svých modelech pracuje už deset let, což představuje asi 15 tisíc hodin práce a 11 tun spotřebovaného materiálu.
Modely hmyzu mají železnou kostru, Michal Olšiak dále při své tvorbě využívá hlavně polystyren, sklolaminát, nejrůznější tmely, laky, speciální barvy a také vlákna, potřebná zejména pro autentické ochlupení hmyzu. To vynikne například na modelu masařky, na který musel autor instalovat desetitisíce chloupků. A mimochodem, jen oko masařky tvoří tři a půl tisíce faset, které musel Michal Olšiak poskládat tak, aby vytvářely speciální křivky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.