Podorlický skanzen v Krňovicích seznamuje s životem na vsi. Představuje funkční vodní i větrný mlýn

12. červen 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Replika librantického celootočného větrného mlýna v krňovickém skanzenu

V podorlickém skanzenu Krňovice, který je zatím jediným skanzenem lidové architektury v Královéhradeckém kraji, ožívá téměř zapomenutý um našich předků. V těsném sousedství Přírodního parku Orlice uvidíte, jak se dřív hospodařilo na venkově, projdete se staročeským zvířecím dvorkem a dokonce i dvěma funkčními mlýny.

Krňovický skanzen je souborem architektonických, movitých i technických památek východních Čech především z Královéhradecka, Orlických hor a jejich podhůří a také z Podkrkonoší. Vznikal od roku 2002 u Třebechovic pod Orebem na zelené louce. Jeho zakladateli jsou rodinná firma Dřevozpracující družstvo Hradec Králové a Český svaz ochránců přírody, základní organizace Orlice.

Ve skanzenu je dnes k vidění více než desítka autentických historických staveb a přibývají další. Jsou to buď stavení přenášená z původních lokalit, kde jim hrozil zánik, ale vznikají i dokonalé repliky podle původní dokumentace. Jsou zde domy čistě venkovského nebo městského typu.

Jako první tu před lety vyrostla zvonička z podhůří Orlických hor u vstupu do skanzenu. Zatím posledním přírůstkem je kopie větrného mlýna z Librantic, který zanikl ve 40. letech 20. století. Jde o dřevěný celootočný větrák, ve kterém můžete spatřit i kompletní mlecí technologii.

Rekonstrukce mlýna z Bělče podle původní plánové dokumentace

Funkční je i roubený vodní mlýn z Bělče nad Orlicí. Torzo málem zaniklé památkově chráněné stavby z roku 1807 bylo přeneseno do Krňovic, kde se díky řemeslnému umu majitelů skanzenu mlýn podruhé „narodil“ a teď sklízí zasloužený obdiv návštěvníků.

Řemesla si můžete i vyzkoušet

Zpestřením je ve skanzenu, hlavně pro malé návštěvníky, staročeský zvířecí dvorek s husami, slepicemi a kamerunskými kozami, venkovní výběhy s tažnými koňmi, shetlandským poníkem a se stádem krav.

Součástí  skanzenu v Krňovicích je i chov pracovních koní slezského norika  a shetlandského poníka

V krňovickém areálu můžete také vstoupit do volné repliky zájezdního hostince „Na Špici“ z Hradce Králové, jehož součástí je kočárovna. V něm jsou kromě vstupu do skanzenu i výstavní prostory a své sídlo zde má i Ekocentrum Orlice.

Kromě špýcharů přenesených sem ze Sezemic u Opočna a z Prasku u Nového Bydžova je tu sušárna ovoce, kovárna s funkční historickou kovářskou dílnou, truhlárna, roubené stavení (škola) ze Všestar s expozicí bydlení a vybavení venkovské domácnosti.

U špýcharů a stodoly v krňovickém skanzenu

Pod odborným dohledem průvodce si ve skanzenu můžete zkusit roztočit žentour z druhé poloviny 19. století, který byl převezen z Klášterce nad Orlicí, anebo můžete přihlížet, jak si s rozříznutím klády poradí pila jednuška.

Další možností, jak doplnit svou představu o venkovském každodenním životě našich předků, je pravidelné pečení chleba v dobové peci nebo sušení ovoce v sušárně. Anebo také návštěva expozice zpracování mléka, praní prádla, tkaní a předení.

Funkční žentour u kovárny v krňovickém skanzenu

Krňovický skanzen se nachází asi dvacet minut chůze od vlakového nádraží v Třebechovicích pod Orebem. Osobní auta a motocykly je možné zaparkovat přímo u skanzenu. Cyklisté se sem dostanou takřka po rovině kolem Orlice po trase směrem od Kostelce nad Orlicí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...