Pozapomenutý virtuos David Popper

6. srpen 2023

7. srpna uplyne 110 let od úmrtí výjimečného violoncellového virtuosa a významného skladatele Davida Poppera.

Řekne-li se David Popper, zareagují zřejmě jen hudební znalci. Jedná se přitom o umělce, který v druhé polovině 19. a počátkem 20. století patřil k výrazným evropským hudebním osobnostem.

Narodil se 18. června 1843 v Praze v rodině s hudebním předurčením: Jeho otec byl kantorem v tehdejší Cikánově synagoze, lásku k hudbě sdílela i jeho žena Ester. David, jak o něm později napsal jeden z životopisců, „byl z rodu geniálně nadaných zázračných dětí“. Již v útlém věku hrál na piano a housle, v pouhých 12 letech byl přijat na pražskou konzervatoř ke studiu hry na violoncello. Z té doby se zachovala pozoruhodná příhoda: Když bylo Davidu Popperovi 15 let, zaskočil za svého indisponovaného učitele jako první violoncellista v operním orchestru k Rossiniho opeře Vilém Tell. Podle dobových záznamů po předehře s Popperovým violoncellovým sólem muselo být představení přerušeno, aby se mladičký umělec mohl poklonit nadšenému publiku.

Po studiích čekala Davida Poppera hvězdná kariéra. Legendární německý klavírní virtuos a skladatel Hans von Bülow mu po koncertu ve Vídni dopomohl k místu koncertního mistra a sólisty orchestru ve zdejší Dvorní opeře. Popper ve Vídni strávil pět let. Několik dalších let střídavě koncertoval v evropských metropolích, byl v osobním i pracovním kontaktu s velkými současníky: Ferencem Lisztem, Gustavem Mahlerem a Richardem Wagnerem, přátelil se i s Antonínem Dvořákem. V rodných Čechách však nepobýval. Usadil se v Budapešti, kde více než čtvrt století vyučoval na hudební akademii, aniž by však omezil svá komorní vystoupení.

David Popper byl ceněn jako výjimečný violoncellový virtuos s brilantní technikou, neopakovatelně nádherným tónem. Hudební svět však obohatil i jako autor písní, skladeb pro klavír, violoncello i orchestr. Jeho čtyřsvazková učebnice hry na violoncello z let 1901–1905 zůstává dodnes nepostradatelnou pedagogickou pomůckou.

Svým životem byl David Popper Evropan, vlastí mu bylo Rakousko-Uhersko, za což si – i kvůli svému židovství – vysloužil nepřízeň v českém národním táboře. Svým uměleckým zaměřením pak byl tradiční romantik, který neusiloval o nové hudební formy. Jedno s druhým bylo nejspíše důvodem, proč jeho dílo zůstalo u nás nadlouho pozapomenuto. Jestliže se s ním v posledních letech můžeme opět setkat, je to významně zásluhou violoncellistů Jiřího Hoška a jeho dcery Dominiky Hoškové-Weissové.

David Popper zemřel krátce po svých 70. narozeninách 7. srpna 1913 v Badenu u Vídně. V Praze ho připomíná pamětní deska na náhrobku jeho rodičů na Novém židovském hřbitově.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Související