Pražské Jezulátko v chrámu na Malé Straně je děťátko s bohatým šatníkem, které prý plní tajná přání

15. prosinec 2019

V Praze na Malé Straně v Kostele Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského v Karmelitské ulici je k vidění jedna velice slavná soška, která patří k symbolům Vánoc. Pražské Jezulátko. A má navíc velice obsáhlý šatník. Kousků je v něm údajně na dvě stě, a to nejrůznějších barev. Pražské Jezulátko se obléká do šatů barvy liturgického období. Při významných událostech má na sobě královský šat s hermelínovým pláštíkem.

Soška je vysoká 47 centimetrů, je dřevěná s povrchem vymodelovaným z barevného vosku. Pod voskem prosvítá plátno. Představuje dítě Ježíše ve věku čtyř až pěti let. Tvář má zvláštní výraz, který prý nedokáže žádná kopie přesně napodobit. V obličeji a kudrnatých vlasech, které měly původně tmavé zbarvení, lze pozorovat maurské rysy, což odpovídá španělskému původu sošky.

Ježíšek je oblečený do dlouhé košilky, pod níž jsou vidět bosé nožky. Pravicí žehná, zatímco v levici drží symbol vlády nad světem, říšské jablko završené křížem. Dlaň má ve středu otvor, do kterého se jablko připevňuje. Soška se obléká do královských rouch, v minulosti byla zdobena vzácnými šperky, které pocházely z darů věřících. Nejcennějším klenotem byla dnes ztracená kopie řádu Zlatého rouna. Hlavu Jezulátka zdobí historická korunka. Ta se nenasazuje přímo na sošku, ale je připevněna samostatně těsně nad Jezulátkem.

Jezulátko má v šatníku i dupačky

Většina šatů Pražského Jezulátka jsou dary věřících. Jeden z nich Jezulátku věnoval dokonce i dupačky. Nejspíš nevěděl, že ty obléknout nemůže. V Muzeu Pražského Jezulátka uvidíte i některé starobylé textilie z jeho šatníku (třeba šaty, které mu věnovala Marie Terezie) i šatečky z exotických zemí. Jezulátko se samozřejmě nemůže oblékat samo, převlékání mají na starost sestry karmelitky Dítěte Ježíše.

Soška Pražského Jezulátka pochází ze Španělska. Zde také byla pravděpodobně zhotovena ve druhé polovině 16. století nebo dříve. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který podle jeho podoby sošku vymodeloval.

Sošku Jezulátka přivezla ze Španělska vévodkyně Marie Manriquez de Lara, která se roku 1556 vdala za pana Vratislava z Pernštejna. Předala ji jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic. Polyxena Jezulátko velmi uctívala a jako vzácný dar pak věnovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné.

Tajné přání vyslyšeno

Jezulátko prý inspirovalo Antoina de Saint-Exupéryho k napsání Malého prince. A jeden tehdy neznámý Brazilec si v jinošském věku údajně u Jezulátka vyprosil, aby se stal slavným spisovatelem. Jmenoval se Paolo Coelho a dodnes na to vzpomíná.

Máte také tajné přání? Přijďte ho pošeptat Pražskému Jezulátku. Prohlédnout kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici, ve kterém se Jezulátko nachází, si můžete denně. Stejně tak Muzeum Pražského Jezulátka, které je součástí kostela. Vstup na obě místa je volný.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.