Pražský Montmartre. Nový Svět je nejzlatější čtvrť v Praze, ačkoliv v ní žila chudina

11 fotografií

Nový Svět býval hradčanským předměstím, které začalo vznikat přibližně v polovině 14. století. Po roce 1360 bylo zahrnuto do hradčanských hradeb. Ulička Nový Svět kopíruje původní cestu podél potoka Brusnice, která těmito místy vedla k osadě Střešovice. Zdejší zástavbu téměř zničil požár v době husitských válek v roce 1429. Po obnově Nový Svět vyhořel znovu při obrovském požáru, který postihl celou Malou Stranu a Hradčany v roce 1541.

Kdysi na Novém Světě žili lidé, kteří pracovali na Hradě. Později, hlavně za první republiky, domky obývala chudina. Protože v těsných místnostech nebylo k hnutí, přenášel se život do ulic a dvorků. Visely tu šňůry s prádlem, čtvrť připomínala italské uličky a často ji vyhledávali filmaři. A mnozí tu žili a stále žijí.

Nový Svět je čtvrtí umělců

V ulici Na Náspu bydlel Karel Kachyňa, režisér filmů Král Šumavy, Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky nebo Smrt krásných srnců. V Černínské, v domě s balkonkem, žije a tvoří filmový režisér, animátor a výtvarník Jan Švankmajer. Na protější straně ulice měl svůj první pražský ateliér malíř Jan Zrzavý. Náměstíčko tvořené rozšířenou Černínskou ulicí na křižovatce s uličkou Nový Svět nabízí pohled na zeď barokních hradeb. Připomínají, že v těchto místech končívala historická Praha.

Dům s ateliérem Jana Švankmajera|foto: Jolana Nováková

Jako první ale každému padne do oka roubená chaloupka se šindelovou střechou. Jmenuje se U Raka. Za chudou švadlenkou Josefinou Rabochovou sem chodil Jakub Arbes. A pak si ji i vzal. Navíc do domu U Raka umístil děj svého romaneta Zázračná madona. Ve druhé polovině minulého století si dům koupili dva nerozluční přátelé, spisovatelé Arnošt Lustig a Ota Pavel. Na začátku 90. let dřevěnou chalupu napadla dřevomorka. Ve spolupráci s památkáři vznikla replika původní roubenky.

„Říká se, že Nový Svět je nejzlatější z celé Prahy,“ říká Petr Ryska, autor knihy Praha neznámá. „Obyvatelé, kteří měli hluboko do kapsy, se to snažili vynahradit zlatými názvy svých domů.“ A tak tu objevíte dům U Zlatého slunce, který byl domovem malíře a grafika Jiřího Anderle. U Zlatého pluhu bydlel houslista Jan Ondříček, kterému se zde narodil syn František, budoucí houslový virtuóz. U Zlatého beránka míval v 60. letech ateliér pozdější ředitel Národní galerie Milan Knížák. V domě U Zlatého stromu bydlel filmový scénárista, režisér a tvůrce známého Pana Tau Jindřich Polák.

U Zlatého noha přespával Tycho de Brahe|foto: Jolana Nováková

Nejslavnější dům U Zlatého noha

Naproti domu U svatého Michala jsou dva vchody do Jeleního příkopu, k potoku Brusnici. První vede na dětské hřiště za zdí a druhý na letní scénu divadla Ungelt. Dominantou celé uličky Nový Svět je dvoupatrový raně barokní dům U Zlatého (též Modrého) hroznu s nárožním arkýřem. Žil v něm klavírista a hudební skladatel Rudolf Friml. „Do jeho sestry Zdeny se zamiloval, chodil za ní a později se s ní oženil Karel Hašler,“ doplňuje Petr Ryska.

Historicky nejslavnější dům na Novém Světe má jméno U Zlatého noha. V roce 1600, kdy na pozvání císaře Rudolfa II. přijel do Prahy slavný dánský hvězdář Tycho de Brahe, tu býval stejnojmenný hostinec. Věhlasný astronom, astrolog a alchymista v něm nějaký čas přebýval, než se přestěhoval do domu na Pohořelci.

Kapucínská míří z Nového Světa ke klášteru, Černínskému paláci a zahradě či k Loretě|foto: Jolana Nováková

Pokud na pražský Nový Svět někdy zabloudíte, dejte se od domu U Zlatého noha doleva. Naproti vchodu do Jeleního příkopu je vstup do Horní Lumbeho zahrady. Je tu klid, můžete se projít nebo posedět a kochat se výhledem na střechy Nového Světa a také netradičním pohledem na Pražský hrad a chrám svatého Víta. A protože se o zahradě moc neví, možná tam budete úplně sami.