Před 100 lety v přírodních koupalištích a plovárnách bývala hlava na hlavě, ale nikomu to nevadilo
Na počátku minulého století se koupaliště a říční plovárny těšily velké oblibě. Z Prahy mířily davy rekreantů například do Černošic nebo na Grado u Čelákovic. Plavci s nadšením skákali i do požárních nádrží. Vstupné na plovárny bývalo lidové. Ještě v roce 1988 přišlo zhruba na tři koruny.
Plivátka, Poldi nebo Vinařice – to jsou jen některá koupaliště, která byla v minulosti velmi oblíbená mezi Kladeňáky. „Po 1. světové válce se z koupání stal takový určitý fenomén a vlastně i podnikatelská činnost, takže v těch 20. a 30. letech i tady na Kladensku začala koupaliště vznikat jako houby po dešti,“ popisuje historik Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně Karel Drvola.
Jen v Kladně a okolí bývaly dvě desítky plováren a koupališť, kde se mohli lidé v létě ochladit.
„Nejoblíbenější na Kladensku bylo koupaliště ve Vinařicích, otevřené v roce 1959, které svoji činnost ukončilo po roce 2000,“ popisuje Karel Drvola. „Oblíbené bylo z toho důvodu, že mělo velice kvalitní spodní vodu, která tam byla přiváděna ze sousedního dolu Mayrau, a jak pocházela z podzemí, tak v sobě měla i celou řadu minerálních látek, takže se dalo říci, že se jednalo o takové lázeňské koupaliště.“
Dnes jsou kdysi slavná koupaliště zarostlá trávou a kopřivami. Zůstávají už jenom ve vzpomínkách pamětníků. Bývalé návštěvníky před časem vyzpovídala historička Lucie Matoušová. Jedna pamětnice vyprávěla o tom, jak si na Záplavách s rodinou pronajali stan a byli tam celý měsíc. Tatínek za nimi jezdil z práce na motorce. Veselo bývalo na koupališti Poldi, kam mnozí zamířili hned po práci.
Za hezkého počasí byla na koupalištích hlava na hlavě. Lidem to ale nevadilo. Návštěvníci si plovárny oblíbili nejen kvůli rekreaci, ale také kvůli rušnému společenskému životu. Mnohé oblíbené plovárny v okolí Prahy časem zanikly. Změnily se nejen nároky na jejich vybavení, ale také hygienické normy. Jejich provoz by byl dnes velmi nákladný.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
