Přemyslu I. Otakarovi k právu na dědičnou korunu dopomohla jeho obratná diplomacie
Syn krále Vladislava II. přišel na svět mezi roky 1155 a 1167 v Praze. Do naší historie se zapsal jako panovník, který získal pro svou dynastii právo na dědičnou korunu. Přemyslu I. Otakarovi k tomu dopomohla jeho obratná diplomacie a strategická volba stran.
Získal podporu jak od Filipa Švábského, tak od Oty Brunšvického, kteří se přeli o císařskou korunu. Zásadní byl také souhlas Papeže Inocence III.
Cesta k cíli pokračovala přes několik dalších odboček a vyvrcholila v roce 1212 slavnou Zlatou bulou sicilskou, vydanou 26. září toho roku v Basileji. Tato listina definitivně potvrzovala, že český trůn se bude dědit, král bude volen na domácí půdě a římský panovník bude volbu jen stvrzovat.
Přemysl I. Otakar měl několik potomků, z nichž se většina zapsala do dějin. Markétu, dceru z prvního manželství, provdal za dánského krále Valdemara II. a stala se z ní významná královna zvaná Dagmar.
Z druhého manželství se mu narodil syn, pozdější český král Václav I. a dcera Anežka, zakladatelka a abatyše kláštera klarisek v Praze Na Františku, která se v roce 1989 dočkala svatořečení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
