Přes Chloumek a Prašivku u Smiřic vede pravěká archeostezka

11. březen 2016
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Románský kostelík na vrchu Chloumek

Východní Čechy patří k místům, kde archeologické nálezy potvrdily poměrně husté osídlení v době pravěku. Hradec Králové a Jaroměř proto spojuje několikakilometrová pravěká archeostezka, na níž návštěvník najde například stará hradiště, mohylníky či pohřební popelnicová pole.

Okolí Smiřic mělo odnepaměti ideální přírodní podmínky. Úrodná půda Polabí, dostatek vody i příznivé klima a koneckonců i výhodný terén byly důvodem k osidlování. Lidé se nejčastěji usazovali na okraji labských teras u menších přítoků. Při stavbě železnice mezi Hradcem a Jaroměří tak došlo k četným archeologickým nálezům. Smiřicko proto patří k oblastem, kde se rodila česká archeologie jako věda.

Po pravěkých památkách a místech s prastarou historií se můžete vydat po místní archeostezce. Největší koncentrací památek potkáte podél zmíněné železniční tratě. Cyklotrasa vás zase zavede do Všestar, kde se seznámíte s životem pravěkých lidí. Odtud se můžete vydat mírně zvlněnou krajinou podél Labe až do Smiřic. Stezku lemuje čtrnáct informačních tabulí s mapkami a vyobrazením artefaktů z významných archeologických lokalit Hradecka.

Pravěké pohřebiště na Chloumku

Můžete si také vybrat nejzajímavější část archeostezky a jít pěšky od smiřického nádraží přes Holohlavy na kopec Chloumek. Tam už v předminulém století archeologické nálezy potvrdily pravěké pohřebiště a na sousedním kopci zvaném Prašivka je dodnes patrné hradiště. Oba vrchy byly nejspíš posvátné.

Tak možná vypadaly vesnice a hradiště v okolí Smiřic a Holohlav, kudy vede pravěká stezka

Chloumek byl vždy pohřebištěm a zůstal jím vlastně i dnes. Najdete na něm totiž hřbitov a románský kostelík, který také svědčí o dávné historii. Místu se také někdy říkalo Na popelnici, protože zde našly popelnicové nádoby pohanského žárového pohřebiště.

Protější kopec Prašivka zaujme na první pohled svým tvarem, říká se mu také Stolová hora. Vrch kopce je opravdu rovný a s největší pravděpodobností sloužil jako hradiště, místo, kam se pravěcí lidé uchylovali v době nebezpečí z blízkých osad, ve kterých žili a hospodařili.

I když většinu pravěkých památek zničila hospodářská činnost, je v okolí Smiřic a Hradce Králové ještě mnoho míst, kde naši předci žili a která si může připomenout nejen odborník archeolog, ale i laik. Stačí zajít do některého lesíku a objevit zbytků valů, hradiště nebo mohylníku.

Spustit audio