Příroda nezná hranic. To ukazuje stejnojmenná stezka, která vede z Těšínska do polského Goleszówa
Obec Vendryně leží na Těšínsku v nejseverovýchodnějším cípu České republiky, na samotné hranici s Polskem. A tak není divu, že tam panují čilé česko-polské kontakty, které se nyní daří udržovat i díky nové naučné stezce. Jmenuje se jednoduše - Příroda nezná hranic. Kromě bohaté květeny a dalších přírodních zajímavostí si na ní výletníci užijí i pěkné výhledy na okolní kopce a údolí Těšínských Beskyd.
Právě přírodní bohatství na obou stranách státní hranice spojuje to, co bylo v minulosti dlouhé roky rozděleno. Mezi obcemi Vendryně a Goleszów v posledních letech opět zavládl čilý ruch a přátelské vztahy, které měly především podobu nejrůznějších společných kulturních a sportovních akcí. A teď k sobě lidé mají ještě blíž díky naučné stezce Příroda nezná hranic, která byla vybudovaná a zpřístupněná v roce 2017.
Celá trasa naučné stezky je dlouhá 15 kilometrů a vede převážně lesem nebo polními stezkami. Turisté na ní najdou patnáct informačních tabulí, které jsou dvojjazyčné, stejně jako doprovodná publikace, letáky i omalovánky pro děti. Texty i fotografie zájemcům představují krajinu Těšínských Beskyd, její flóru a faunu i místní historické a kulturní zajímavosti.
Trasa začíná u vlakového nádraží ve Vendryni a končí před budovou Obecního centra kultury v Goleszówe. Na české straně ukazuje například vendryňské vápenné pece, které jsou zapsány na seznamu technických památek. Dalším ze zastavení je vrch Vružná na samotné státní hranici, kde najdou turisté jak zrenovovaný památný kříž, tak příjemné posezení s ohništěm.
V obci Vendryně můžete ale narazit i na další naučnou stezku nazvanou Za krásami vendryňské přírody. Na území obce se totiž unikátně střetávají hned tři geomorfologické celky: Moravskoslezské Beskydy v jižní části katastru, Slezské Beskydy v severní části obce a oba tyto horské celky spojuje uprostřed území Vendryně Jablunkovský průsmyk s dominantou nivy řeky Olše. I celým tímto územím je možné se projít po vyznačených trasách, jejichž nejnižší výchozí bod leží v nadmořské výšce 330 metrů, nejvyšší pak 740 metrů nad mořem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
