Přírodní zahradu v Chelčicích zdobí kromě ovocných stromů i proutěný Jidáš

17. duben 2017
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy O Velikonocích je u Jidáše živo

Románský kostel svatého Martina, muzeum Památník Petra Chelčického nebo rozlehlé ovocné sady lákají každý rok především cykloturisty k zastavení v jihočeských Chelčicích. Od roku 2012 se mezi turistická lákadla ve vesnici přidala i bývalá farní zahrada.

Faru naproti kostelu a škole už léta vlastní obec a funguje v ní Domov svatého Linharta, denní stacionář pro postižené klienty z okolí. A ti se spolu s vychovateli pustili před nedávnem do přebudování přilehlého pozemku na takzvanou Přírodní zahradu.

Jde o koncept, který do Česka dorazil z Rakouska a který využívá v maximální míře přírodní procesy v péči o rostliny. Na zahradě se kupříkladu nachází hmyzí hotel, což je objekt, který hostí hmyz. Ten nejenom opiluje rostliny, ale také požírá některé škůdce.

Každý kout v Přírodní zahradě má také svá specifika. U kamenné zdi jsou bylinné meandry, na kterých roste echinacea, meduňka, dobromysl a divizna, u jezírka se nachází odpočinková zóna. Celkový dojem dotváří na různých místech rozmístěné umělecké předměty.

V samotném centru zahrady se nachází zajímavý objekt zvaný Jidáš. Jde o skrumáž vzájemně prorůstajících proutků, které se sestříhávají tak, aby se proutěný útvar skláněl směrem k nedalekému poutnímu místu v Lomci. Jidáš je zároveň objektem, u kterého se odehrávají různé rituály a zvyklosti. Proutky se například zdobí v dubnu na Den země nebo se ovazují pentlemi o velikonočních svátcích.

Jedno z posezení, v pozadí kostel sv. Martina

Přírodní zahrada v Chelčicích slouží především jako zdroj produktů pro výrobu čajů, marmelád nebo sirupů pro klienty Domova svatého Linharta. Zároveň je ale od jara do podzimu volně přístupná komukoliv, kdo má zájem do ní vstoupit.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.