Proč jsou některé housenky chlupaté?

Housenka šípověnky hojné
Housenka šípověnky hojné

Chlupatost housenek je jejich ochranou před nepřáteli. Ptáky, pavouky nebo dravým hmyzem. Housenky se chrání také varovným zbarvením a kresbou, mimikry, či jedem, který vypouštějí. Nebo tím, že chutnají odporně. Navíc housenky trápí různé choroby nebo parazitické larvy, které žijí v jejich těle. Dospělosti se dožije jen malé procento housenek.

Housenky často žijí pohromadě v kolonii, někdy si dokonce upředou hnízdo, které jim poskytuje úkryt.

Jaroslav Smrž, který lásku k entomologii zdědil po svém dědečkovi, i po tátovi, známém pedagogovi a spoluautorovi učebnic zoologie pro ZŠ i gymnázia, říká: „Jak dlouho je motýl housenkou, to záleží na dvou faktorech, prvním je potrava a druhým počasí. Pokud je hezky a potravy dost, může to být třeba jen měsíc.“

Bourovec březový

Jak housenka roste, svléká se, pokryv těla (kutikula) praskne, vyklube se nová, větší housenka, která může mít dokonce i jiný vzhled a barvu. Především u prvního svlékání. „Například martináč hrušňový je nejprve černý s oranžovými hrbolky,“ vysvětluje Jaroslav Smrž, „ve velikosti 12 až 15 centimetrů je housenka zelená s modrými hrbolky. Před zakuklením jde pak do hněda.“

Housenky se svlékají několikrát v průběhu svého života. Kuklení, to je vlastně poslední svlékání. Stadium kukly trvá různě dlouho. Například kukly z podzimní generace přečkávají zimu a motýli se líhnou až na jaře. Z chlupatých housenek se líhnou noční motýli. Bourovci, přástevníci nebo bekyně.

„Můj dědeček se mimo jiné zabýval chovem motýlů,“ vzpomíná Jaroslav Smrž, „vzal si toho největšího, kterého máme, což je martináč hrušňový. A můj táta mu je v nestřežené chvíli pustil! Housenky utekly, přelezly plot, takřka dohola sežraly hrušeň sousedovi. Ten byl šťastný, když ho posléze děda škůdce zbavil. A děda si zase pochvaloval, že takhle vykrmené housenky nikdy neměl.“

Chlupaté housenky bourovce březového

Pokud mají housenky naopak potravy nedostatek, vykrmí se málo a také motýli jsou pak menší. Jarní generace motýlů bývá větší než stejný druh na konci srpna.

Jsou housenky v jídle vybíravé? „Jak které,“ říká Jaroslav Smrž. „Některé takzvaně sežerou všechno (polyfágy), z těch se pak většinou rekrutují škůdci, klasickým příkladem je bekyně. Dalším druhem je oligofág, taková housenka žere pouze jeden rostlinný rod. Například jasoň dymnivkový žere jenom rod dymnivka. Třetí skupina, monofág, žere pouze jediný druh rostliny. Například babočka kopřivová žere pouze kopřivu dvoudomou, což je naštěstí pro ni velice rozšířená rostlina. A existují také monofágy, které jsou vázané nejen na určitou rostlinu, ale pro jejich život je důležité i určité prostředí (například pro modrásky mraveniště).“

Babočka kopřivová

Pokud potkáte chlupatou housenku, třeba na silnici, znamená to, že je na cestě zakuklit se. Uchopte ji, raději do listu nebo ji naberte na kousek papíru (aby vám kontakt s jejím tělem nevyvolal na pokožce alergickou reakci), a položte ji na keř nebo do trávy. Díky vám bude o motýla víc.